Jak začlenit děti z Ukrajiny do výuky? Na jihu Moravy s tím pomáhá krajský vzdělávací institut

Zkušenosti se začleňováním dětí cizinců měla škola i před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině. Teď se o ně dělí s řediteli ostatních jihomoravských škol – prostřednictvím online seminářů, které pro ně připravil krajský úřad a jím zřizovaný Vzdělávací institut pro Moravu.

„Dnes jsme se učili, jak se česky řeknou různé předměty – nůžky, tužky, barvy… Četli jsme, kreslili, učili jsme se abecedu,“ vypráví Oleksij, který pochází z Hostomelu. Česky zatím umí pár vět a ve škole se mu líbí. „Matematika, tělocvik,“ vyjmenovává své oblíbené předměty. „Na Ukrajině jsme se učili trochu anglicky. Po válce tu určitě zůstanu,“ říká.

Výtvory ukrajinských dětí ve škole ve Šlapanicích|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

O pár let mladší blonďatá holčička se sama hlásí, že chce mluvit na mikrofon. Světlaně je osm let a vyjmenovává slova, která se naučila: „Sešit, taška, nůžky, svačina, pastelka, tužka, pravítko.“ V této skupině je 16 dětí. Základy češtiny je učí dvě ženy. Jedna je rusky mluvící učitelka, druhá je sama Ukrajinka. „Jsem z Nikolayeva, přijela sem část mé rodiny – máma a sestra, která chodí do deváté třídy, takže jí pomáhám.“ Předtím neučila, nabídku ředitele ale ráda přijala.

Děti se učí, jak se česky řeknou různé předměty, čtou, kreslí, učí se abecedu|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

„Snažíme se, aby v prvních chvílích těm učitelům někdo pomáhal. Asistent pedagoga je aktuálně nepostradatelný v hodinách,“ říká ředitel školy Pavel Vyhňák. V další fázi už ale učitelé musí s dětmi cizinců pracovat sami a jinak než s českými dětmi.

„V rámci našeho školství je celkem těžké se oprostit od toho učiva a snažit se mít na paměti toho žáka, což se nám z mého pohledu daří, ale vím, že některé školy se tomu brání a berou to tak, že do určité míry omezují jeho spolužáky.“

Příprava na hodinu je pak podle Pavla Vyhňáka úplně jiná. „Když mám fyziku, tak to pro mě znamenalo, že jsem z Archimédova zákona vybral pojmy a chtěl, aby dítě pochopilo význam pojmu a ne aby se naučil nazpaměť zákon. Tento individuální přístup je potřeba u každého předmětu.“

Čtěte také

Základní fráze i latinka. Na Mendelově univerzitě odstartovaly kurzy češtiny pro uprchlíky

Sdílení zkušeností s integrací ukrajinských dětí ve školách je hlavním obsahem takzvaných reflexivních seminářů. Vzdělávací institut pro Moravu je pořádá online jednou týdně, maximálně pro 15 lidí.

Na co se ředitelé škol ptají nejčastěji, říká ředitelka institutu Leona Sapíková: „Jestli umožňovat ukrajinským dětem ve vztahu k rozvrhu, který mají v českých školách, i online připojení na výuku z Ukrajiny, která stále probíhá, i když v omezené míře. Ptali se na zapojení celého pedagogického sboru, na práci asistentů pedagoga, každého zajímalo něco jiného.“

Zatím se uskutečnily tři semináře pro 47 ředitelů. Podle Leony Sapíkové je o ně velký zájem, budou proto pokračovat i v dalších týdnech.