Horníci měli na sobě jen helmu. Když chtěl být chlap hodně oblečený, vzal si trenýrky, vzpomíná důlní lékař

„Pokud jsme šli do akce, kde byl zápar nebo oheň, a hrozilo nebezpeční výbuchu, tak by se nebál jenom blázen. Ale v té chvíli máte tolik adrenalinu v krvi, že jedete na automat a nic si nepřipouštíte. Prostě chcete toho člověka zachránit,“ vzpomíná na těžké chvíle bývalý důlní lékař a záchranář František Ševčík, který od roku 1983 pečoval o horníky na dolech Jindřich II a Antonín v rosicko-oslavanském uhelném revíru. Právě ze zbýšovského dolu Antonín vyjel před 30 lety, 18. února roku 1992, poslední vozík vytěženého černého uhlí a skončila tak více než dvousetletá historie těžby v tamních uhelných dolech.

Čtěte také

O skutečně posledním vozíku uhlí ve Zbýšově netušili, že je poslední

Ševčík pravidelně fáral do šachty a téměř 1 500 metrů pod zemí kontroloval bezpečnost práce a hygienu, ošetřoval zranění, ale především zasahoval u havárií, které se v dolech stávaly. I za normálního chodu byla práce v dolech pro horníky velice náročná, rubali v teplotě mezi 30 a 35 stupni Celsia. Podle toho vypadalo jejich vybavení na pracovišti. „Horníci měli na sobě jen helmu. Jinak pracovali nazí. Měli opasek se svítilnou, někteří rukavice, holínky, a když chtěl být chlap hodně oblečený, vzal si trenýrky,“ vysvětluje doktor Ševčík.

Několikrát fáral k závalu. Měl mezi havíři vyškolené „sestry“ a společně tvořili kvalitní záchranářský tým. Nejhorší zásahy byly samozřejmě ty, při nichž se nepodařilo zavalené horníky zachránit. „Šli jsme dolů, kde došlo k průtrži uhlí a plynu. Ti lidi se v tom udusili. Když jsme se dostali až k zasypanému horníkovi, vyhrabali mu hlavu a snažili se ho oživit, to uhlí bylo prachové a sypalo se dál. Člověk tam byl po kolena zasypaný. To bylo opravdu velice náročné. Havíř tehdy nepřežil,“ popisuje doktor Ševčík a vzpomíná na obrovské nasazení a soudržnost, které mezi horníky panovaly.

Jaké nemoci nejčastěji trápily a trápí bývalé havíře, proč byli potkani v šachtě jejich kamarádi a čím si horníci umývali oči, aby se zbavili uhelného prachu? To se dozvíte v Apetýtu s Františkem Ševčíkem a Jarkou Eliášovou.