„Uhlí bylo pro lidi černým kamenem, který hořel.“ S Petrem Kubinským o hornictví a havířích

29. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Kubinský, člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska
0:00
/
0:00

„Uhlí byl v minulosti pro lidi černým kamenem, který hořel. Sám o sobě byl podezřelý,“ říká Petr Kubinský, člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, pro něhož je hornictví celoživotním koníčkem.

Báňský průmysl, zejména těžba uhlí je u nás na ústupu, přesto v některých regionech ovlivnila a stále ovlivňuje život desítek generací lidí. Vždycky to byla těžká profese, zvláště do roku 1948 patřili horníci k nejchudším vrstvám.

Jak vypadala jejich práce a v jakých poměrech žili? „Horníci chodili do práce každý den pěšky i ze vzdálených obcí. Třeba ze Zbraslavi až do Padochova. To máte 3 hodiny chůze. A pak 10 hodin pod zemí a 3 hodiny zase zpátky,“ popisuje Kubinský.

Sám sfáral do dolu poprvé v roce 2003. „Já jsem byl nadšený. Tisíc metrů pod zemí je jako dva metry pod zemí. Mně je v tom dole prostě dobře,“ popisuje své dojmy. 

Protože chce zachovat podobu báňských staveb, už několik let pracuje na prostorových a velice přesných modelech ostravského dolu Petra Bezruče a zbýšovského dolu Antonín, který můžete vidět v muzeu hornictví v Oslavanech. Práce je to velice náročná a musí být precizní. „Nevím, jestli se mi to podaří za mého života dokončit,“ dodává. 

V rozhovoru Petr Kubinský připomene i velká důlní neštěstí – od jednoho z nich letos uplynulo 100 let. A pozve vás i na prohlídku technických památek hornické éry Rosicko-Oslavanska.

Zajímá vás recept na hornický životabudič, který má svou barevnou hornickou symboliku a rozhodně není pro slečinky? Poslechněte si celý rozhovor Jarky Eliášové.

autor: Jarka Eliášová | zdroj:
Spustit audio

Související