Historik Vachůt: Lidé uvidí na Špilberku i dlouho ztracený list z antifonáře Elišky Rejčky
Unikátní sedm set let staré rukopisy objednané Eliškou Rejčkou se v Brně setkávají znovu po téměř čtvrt tisíciletí. A díky tajemnému sběrateli bude setkání ještě zajímavější.
Starobrněnský klášter si připomíná 700 let od založení. A díky tomu historici znovu představují jeho zakladatelku, královnu Elišku Rejčku. Do Brna svezou unikátní liturgické rukopisy, které panovnice pro klášter objednala a které se oddělily při josefinských reformách před téměř čtvrt tisíciletím.
Kdo byla Eliška (či též Alžběta) Rejčka
Eliška (Alžběta) Rejčka, označovaná též Richenza nebo Ryksa, byla dvojnásobnou královnou českou a navíc královnou polskou. Oba její manželé zemřeli krátce po svatbě – nejprve král Václav II. a posléze Rudolf Habsburský, jemuž pomohla k českému trůnu. Ve své době byla mimořádně silnou figurou v českých zemích, stala se též aktérkou období označovaného jako „válka královen“, kdy její protivnici tvořila Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského. Obě symbolizovaly část názorů šlechty v době střídání dynastií. Dění svedlo Elišku Rejčku dohromady s pozdějším moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé, s nímž se přesunuli do Brna a vedli tu dvůr srovnatelný s dvory královskými. Stála mimo jiné u založení starobrněnského kláštera, kostela v Komíně, ale její jméno se pojí třeba s první zmínkou o Zlíně. Zemřela a nebylo jí ještě padesát let (o přesné datum narození se historici přou). Pochována je v Brně, kde prožila patnáct let života.
Historik Petr Vachůt z Muzea města Brna pro Český rozhlas Brno připomněl, že ještě pořád nelze říci, že jsou pohromadě. Výstava otevřená od 1. června v barokní kapli na Špilberku se totiž bude postupně měnit. A čeká ji i exkluzivní novinka.
Čtěte také
„Pravidla pro archiválie neumožňují vystavovat je všechny po celou dobu, aby na ně působilo světlo,“ zdůrazňuje. Proto bude po celou dobu k vidění jen čtveřice rukopisů dovezených z Vídně, které mají mírně tolerantnější pravidla. Vždy na část období je doplní některý ze dvou svazků z benediktského opatství v Rajhradě, o které pečuje Památník písemnictví na Moravě, nebo třetí z Moravského zemského archivu. Všechny zároveň lidé uvidí jen na několik dnů v červenci.
Není ale důvod plánovat návštěvu jen na tu krátkou dobu – tuzemské knihy totiž lidé viděli před několika lety, mnohem zajímavější se zdají rakouské svazky roky ukryté v trezoru.
Sběratel zachránil ztracený list
Na srpen připravili kurátoři ještě další unikát: desítky let nezvěstný list z antifonáře, tedy jedné z Rejččiných knih. „V antifonáři chybí několik stran, těch výtvarně nejzajímavějších. A nám se podařilo domluvit se sběratelem, který jednu z nich koupil v aukci, aby ji zachoval v našich zemích,“ prozradil historik.
Sběratel nechce zveřejnit svou totožnost, ale muzeu vyšel vstříc. Okolnosti vyříznutí listu i to, jak se dostal do aukce, zůstávají dodnes obestřeny záhadou.
Dva otazníky: správné jméno královny i počet svazků
Výstava zůstane spojená i se dvěma historickými souvislostmi a otazníky. Tou první je samotné jméno královny. Minulý týden historik Libor Jan na konferenci v Brně upozornil, že spíše než Eliška by královna měla být označována Alžběta. Nicméně muzejníci se rozhodli nechat pro výstavu ono lidovější označení Eliška Rejčka, Alžbětu pak více používat ve vědeckých textech.
Čtěte také
Stejně tak zajímavý může být počet oněch rukopisů. Napočítáme jich sedm až deset – a všechna ta čísla jsou správná. Celkem totiž existuje devět svazků – a vysoce pravděpodobně vznikl pro církevní potřeby i desátý, misál, který se však ztratil. Ze zbývajících devíti autoři dva – antifonář a lekcionář – rozdělili na dva svazky. V Brně od 1. června lidé uvidí postupně všechny kromě dvou svazků lekcionáře, které ve Vídni nestihli restaurovat. „Ale ty dva lekcionáře jsou nejméně zdobené,“ utěšuje Vachůt.
V čem byla Eliška – nebo také Alžběta – Rejčka pro Brno významná, které profese do Brna přivedla? Co k ní a jejímu životu zbývá historikům vypátrat? A dočkáme se odhalení její podoby? O tom více v rozhovoru s Petrem Vachůtem z pořadu Host Dne na Moravě.
Související
-
Petr Vachůt a Ctibor Ostrý: Archeologické nálezy jsou němé. Historici nám je pomáhají rozmluvit
Archeolog Petr Vachůt společně s historikem Ctiborem Ostrým byli součástí týmu, který určil přesnou polohu hrobky královny Elišky Rejčky v brněnské bazilice.
-
V Moravském zemském archivu jsou dočasně k vidění „korunovační klenoty Moravy“
Část Moravských zemských desek, antifonář královny Elišky Rejčky, anebo originál závěti Vratislava z Pernštejna. Nejen tyto unikáty si prohlédnete na výstavě v MZA.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
