Petr Vachůt a Ctibor Ostrý: Archeologické nálezy jsou němé. Historici nám je pomáhají rozmluvit

Čtěte také

Při průzkumu hrobky královny Elišky Rejčky objevili vědci další hrob. Budou zjišťovat, komu patří

Letos si připomínáme 700 let od založení kláštera cisterciaček na Starém Brně, s ním je také spojena jeho zakladatelka – královna Eliška Rejčka. „Její život je částečně stále obestřen tajemstvím, proto jsme se společně s kolegy z univerzity zaměřili na jedno z bílých míst kolem ní – místo jejího pohřbu. Nejsme žádní hledači záhad ani senzací, šlo o běžnou archeologicko-vědeckou práci, jen jsme se jí začali zabývat v souvislosti s výročím založeného kláštera,“ popisují hosté své objevy.

„Důležitá je diskuze. Abychom si vyměňovali názory, zjišťovali slepé uličky a nacházeli ty pravé. Archeologické nálezy jsou němé a historici nám je pomáhají rozmluvit. Bez mezioborové spolupráce se neobejdeme,“ shodují se.

Veselá je práce archeologa

Jak vnímají svoji práci? „Je to velká touha po poznání, ale taky výzva. Už moji rodiče a prarodiče mi vyprávěli příběhy z regionální historie – to už jsem tušil, co chci dělat. Vyžaduje to i trochu tvrdohlavosti. Práce historika je docela osamělá, já mám raději práci v týmu, v tom to mají archeologové veselejší,“ říká Ctibor Ostrý. „My sice pracujeme v týmu, ale zase jsme pořád venku, prší na nás, je horko nebo zima,“ dodává s úsměvem náměstek Muzea města Brna Petr Vachůt.

Mezi své pracovní sny řadí možné objevení Metodějova hrobu nebo vytvoření nové stálé expozice v muzeu. „Protože ale žiju svou prací, tak můžu říct, že můj sen už se zhmotnil – bádat v minulosti, spolupracovat na zajímavých projektech, setkávat se s lidmi. S malým týmem odborníků jsme třeba hledali hrob Zikmunda Lucemburského v Rumunsku. To jsem měl opravdu pocit, že svůj sen žiju,“ dodává Ostrý.

Jaký dar zanechala královna Eliška Rejčka Brnu a jak vypadala její „praporková metoda“? Jaké unikátní informace o ní a její době odborníky nepřestávají překvapovat? Poslechněte si Apetýt s Janou Kobylinskou.