Floutek a sukničkář rozdávající úplatky. I takový byl Karel IV.
Otec vlasti a učenec, který skvěle vládl českým zemím, nebo marnotratník rozdávající úplatky, který vládl velmi krátkozrace? Historik Vlastimil Vondruška varuje: u Karla IV. je třeba nepodléhat propagandě.
Důstojný státník a panovník, který se staral o prospěch "svého" českého lidu? Takovou představu o Karlovi IV. historik Vlastimil Vondruška velmi rychle rozbije. Neotřesitelně pozitivní obraz římského císaře a českého krále je podle něj zásluhou katolických ideologů, českých obrozenců a v neposlední řadě i samotného vladaře.
PhDr. Vlastimil Vondruška, CSc.
- historik, publicista a spisovatel
- mezi jeho nejznámější díla patří historické detektivní příběhy, největší cykly umístil do 13. a 16. století
- je autorem populární románové Přemyslovské epopeje
- vydal tři díly z plánované sedmidílné ságy Husitská epopej
- píše i knihy pro děti a mládež a odborné publikace
- jeho knih se prodalo více než milion výtisků
„Je třeba si uvědomit, že oba oficiální kronikáři psali v jeho žoldu a on jim radil, jak o něm mají psát. Vždyť sám o sobě napsal životopis Vita Caroli, aby nám naznačil, jak se na něho máme dívat,“ upozorňuje Vondruška na to, co bychom dnes mohli označit za mediální zdatnost legendárního vladaře.
Císař dobře věděl, co to je bojovat s vlastními chybami. „Je známo, že ho papež napomínal, že se obléká jako floutek a dělá tak císařskému úřadu ostudu. Ví se také, že v mládí měl pletky s několika ženami. Jeden měšťan ho dokonce honil s tesákem v ruce po ulici,“ prozrazuje hříchy mládí otce vlasti.
Ostatně toto označení v Karlově době nebylo nijak mimořádné. „Sice ho tak nazvali na jeho pohřbu, ale tehdy byli učenci líní vymýšlet něco nového. Jakmile nějaký panovník zemřel, hned byl otcem vlasti. Ale tehdejší doba ho tak nevnímala,“ konstatuje historik, jehož knih se prodal už milion kusů.
Rozdával úplatky a ždímal české země
Poslední desetiletí podle něj přinášejí na vládu Karla IV. docela jiný pohled, než na jaký jsme byli zvyklí. A například němečtí historikové jsou k němu mnohem kritičtější, než je tomu u nás.
„Tehdy se kupříkladu vládlo pomocí úplatků, tak to prostě bylo. A za podporu kurfiřtům musel Karel platit. Několika německým městům dokonce za to, že jej podporovala, povolil pogromy na Židy. Nebyl tak humanistický panovník, jak někdy tvrdíme,“ zdůrazňuje Vondruška.
Pro české země navíc to, že jejich panovník byl zároveň císařem Svaté říše římské, nebyla žádná výhra.
„České země byly velice bohaté, zatímco příjmy císaře z majetku, který mu zůstal v říši, byly zanedbatelné. Ale říšská politika byla nákladná, kromě úplatků musel vést dvůr a držet si vojsko. To vše se platilo z peněz, které pocházely z jednoho z nejbohatších království říše – tedy od nás,“ popisuje populární historik.
Uznání si zaslouží spíš Přemyslovci
Na toto finanční ždímání české země doplatily v průběhu krize, která přišla po smrti Karla IV. a postihla celou feudální Evropu. Zatímco ostatní země měly finanční rezervy a sociální otřesy v nich nebyly tak drastické, české země byly díky rozhazovačné politice Karla IV. bez peněz. „Z dlouhodobého hlediska nebyla vůči nám jeho politika příliš prozíravá,“ komentuje to Vondruška.
Podobně ani Karlovi poddaní by nejspíš nehodnotili jeho vládu samými superlativy. V historických souvislostech si podle Vlastimila Vondrušky uznání a zásluhy o rozkvět českých zemí zaslouží spíš Přemyslovci. Právě na ně se v Karlově době vzpomínalo s úctou.
„Položili základ českého státu, Karel už jen stavěl na tom, co oni vybudovali. Poslední čtyři přemyslovští králové vybudovali z bezvýznamného knížectví mocnost první kategorie,“ upozorňuje na zásluhy slavného rodu historik.
V rozhovoru s Jarkou Vykoupilovou se ale dostalo i na osobnější notu. Prozradil jí třeba, kterou historickou postavou by se rád stal, i jak tvoří své populární detektivky z historického prostředí. Poslechněte si celý rozhovor, rozhodně stojí za to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka