Filip Vrána propadl historii pivovarnictví. Píše o jihomoravských minipivovarech i rajhradské sladovně

16. listopad 2022

„Dej Bůh štěstí – to je heslo, které se pojí s pivovary odnepaměti, často bývá napsáno na varnách. Znamená, aby se várka povedla a chutnala nejen štamgastům,“ říká pivovarský historik Filip Vrána.

Přestože se živil jako novinář, mluvčí Mendelovy univerzity a momentálně komunikuje s veřejností jménem Národního institutu Syri, definuje sám sebe jako pivovarského historika. Tato profese jej zaujala natolik, že ji nakonec i vystudoval. „Jsem autorem asi deseti knih. Když člověk bádá a chodí po archivech, tak pak chce, aby to mělo nějaký hmatatelný výsledek,“ říká.

Díky zájmu o historii našel Vrána i své příbuzné. „Nejdřív jsem začal zkoumat svoji rodinu, zjišťoval jsem, kdo byli ti Vránovi z obce Rašovice na Slavkovsku. Zjistil jsem, že jsem příbuzný s Honzíkem Majerem z Arabely, tedy režisérem Ondřejem Kepkou, synem herečky Gabriely Vránové.“ Nejraději má ale historií piva a všeho, co k tomu patří.

150 let rajhradské sladovny

Aktuálně vychází jeho kniha 150 let rajhradské sladovny Bernard, která je vůbec první monografií sladoven. „Tuhle publikaci jsem si musel znovu přečíst, protože vznikala už před čtyřmi roky. Mým nejčastějším zdrojem je archiv, ale podstatné je mluvit s lidmi, kteří to ještě zažili. O sladovnách se asi ví méně, nicméně je to velmi zajímavý obor, mnoho starých sladoven ještě stojí.“

Která část práce ho nejvíc baví? „Jak jsem starší, tak už jako nejlepší vnímám, když je kniha hotová a vytištěná. Pro badatele je ale nejlepší vždycky ten moment, kdy něco zjišťuje a na něco přichází. Když se baví s lidmi a propojují se mu některé linky, které třeba předtím nedávaly smysl.“ 

Proč se necítí být spisovatelem? Které pivovary letos slaví výročí? Jak bývají pivovary propojeny s duchovním životem? Poslechněte si v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.