Filip Vrána propadl historii pivovarnictví. Píše o jihomoravských minipivovarech i rajhradské sladovně
„Dej Bůh štěstí – to je heslo, které se pojí s pivovary odnepaměti, často bývá napsáno na varnách. Znamená, aby se várka povedla a chutnala nejen štamgastům,“ říká pivovarský historik Filip Vrána.
Přestože se živil jako novinář, mluvčí Mendelovy univerzity a momentálně komunikuje s veřejností jménem Národního institutu Syri, definuje sám sebe jako pivovarského historika. Tato profese jej zaujala natolik, že ji nakonec i vystudoval. „Jsem autorem asi deseti knih. Když člověk bádá a chodí po archivech, tak pak chce, aby to mělo nějaký hmatatelný výsledek,“ říká.
Díky zájmu o historii našel Vrána i své příbuzné. „Nejdřív jsem začal zkoumat svoji rodinu, zjišťoval jsem, kdo byli ti Vránovi z obce Rašovice na Slavkovsku. Zjistil jsem, že jsem příbuzný s Honzíkem Majerem z Arabely, tedy režisérem Ondřejem Kepkou, synem herečky Gabriely Vránové.“ Nejraději má ale historií piva a všeho, co k tomu patří.
150 let rajhradské sladovny
Aktuálně vychází jeho kniha 150 let rajhradské sladovny Bernard, která je vůbec první monografií sladoven. „Tuhle publikaci jsem si musel znovu přečíst, protože vznikala už před čtyřmi roky. Mým nejčastějším zdrojem je archiv, ale podstatné je mluvit s lidmi, kteří to ještě zažili. O sladovnách se asi ví méně, nicméně je to velmi zajímavý obor, mnoho starých sladoven ještě stojí.“
Která část práce ho nejvíc baví? „Jak jsem starší, tak už jako nejlepší vnímám, když je kniha hotová a vytištěná. Pro badatele je ale nejlepší vždycky ten moment, kdy něco zjišťuje a na něco přichází. Když se baví s lidmi a propojují se mu některé linky, které třeba předtím nedávaly smysl.“
Proč se necítí být spisovatelem? Které pivovary letos slaví výročí? Jak bývají pivovary propojeny s duchovním životem? Poslechněte si v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou.
Související
-
Ve středověku byl pivovarník spíš alchymistou, míní historik. Ve zkratce o kulturních dějinách piva
Libor Zajíc a Jana Piškulová představí v Apetýtu projekt Kulturní dějiny piva. V České republice je přes 600 malých pivovarů a nové stále vznikají.
-
70 let za pípou a rozhodně nekončí. Hospodský Antonín Hlinka v Úlehli natočí pivo kdykoli
Antonín Hlinka točí pivo ve své hospůdce v Úlehli na Strakonicku úctyhodných sedmdesát let. Podnik je v jeho rodině od počátku 20. století. A zavřít se rozhodně nechystá.
-
Pivo se má vychutnávat, ne popíjet, tvrdí bývalý novinář Drahoňovský
„Chmel je nedílnou součástí výroby jakéhokoli piva, ale říká se o něm, že je to takové koření,“ říká manažer řemeslných piv a pivních speciálů Prazdroje Tomáš Drahoňovský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
