Farmáři na jižní Moravě mají obavy z následků jarního sucha

Od klimatologů přitom zaznívá varování - klima se mění a suchá období budou i na jižní Moravě stále častěji. Ekologové dodávají, že projevy sucha zhoršují paradoxně i sami zemědělci způsobem svého hospodaření. I když v minulých dnech na jihu Moravy nějaké srážky spadly, podle Jaromíra Musila z brněnské Agrární komory nesmažou dlouhodobý deficit. "Výjimkou jsou třeba některá místa, například Znojemsko, Vranovsko. Tam spadlo plus minus do dvaceti milimetrů v těch posledních dnech, ale to je úplná výjimka," uvádí Jaromír Musil.

U ozimých obilnin, jako třeba pšenice, zasychají odnože, což povede k nižším výnosům, u řepky může nedostatek vláhy způsobit špatnou tvorbu semene, jařiny vzcházejí málo nebo nepravidelně. Situace se podle Jaromíra Musila liší podle regionů. Špatná je ale všude. Sucho dělá vrásky na čele i ovocnářům. Způsobuje horší opylení a může docházet i k nedostatku vláhy z půdy. Vyhráno nemají ani farmáři, kteří se specializují na chov dobytka. O tom, že budou škodní, zemědělci nepochybují, i když podle Václava Hlaváčka ztráty zatím nevyčíslili. "Rozhodující produkce je u obilovin, to je víc jak padesát procent ploch v republice. Totéž platí i o našem kraji, takže ta záležitost je už v tomto směru vyřízena," dodává Václav Hlaváček z Agrární komory v Břeclavi a šéf společnosti ZVOS Hustopeče.

Zemědělci jsou bezesporu ti první, které sucho postihne. Podle Zdeňka Poštulky z Hnutí Duha si za to ale tak trochu mohou sami. Dopady sucha prý zhoršili svým hospodařením hlavně v minulosti. Příčina první je kolektivizace. "V rámci kolektivizace došlo k likvidaci krajinných prvků, které byly pro retenci vody velice významné, i protierozní ochranu. Jsou to ty známé meze, vysušování mokřadů, narovnávání vodních toků a odvodňování zemědělské půdy," říká Poštulka. Druhou příčinou je industrializace. Do půdy se nedodávala organická, ale umělá hnojiva a ta zhoršují kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu.

To, že způsob hospodaření v krajině dopady sucha může zhoršovat, potvrzuje i Miroslav Trnka z Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. "To sucho vychází z klimatologických příčin, to znamená z poměru mezi srážkami a teplotou, a na to zemědělec přímý vliv nemá. Zemědělci na to samozřejmě spíše doplácejí, i když lokálně mohou ty důsledky výrazně zhoršovat tím, že v krajině špatně hospodaří, tím, že tam nejsou větrolamy, tím, že jsou velké otevřené plochy, které jsou náchylné k vysoušení, že chybí remízky, že chybí meze, že chybí místa, jako jsou mokřady, které mohou tu vodní bilanci v krajině vylepšit, ale nemohou zabránit suchým epizodám," doplňuje Miroslav Trnka.

Hospodaření s vodou v krajině dostalo za posledních dvacet let v České republice zkrátka "na frak". Je také pravda, že se přestala udržovat řada technických opatření, která se v krajině učinila, různé poldry, údržba záchytných příkopů, svodných příkopů. Celý závlahový systém jižní Moravy je tak krom nějakých výjimek zlikvidován.