Ecce Homo - William Dampier

1. březen 2005
Ecce homo

Před 290 lety někdy touto dobou zemřel William Dampier, anglický dobrodruh, korzár a mořeplavec. Bylo mu tehdy notně přes šedesát let, ale ještě nedávno byl kormidelníkem na pirátské výpravě Wooda Rogerse do Pacifiku. Dobrodružní hoši si tehdy přišli na docela slušnou kořist, ale při jejím dělení nastaly spory a Dampier zemřel, aniž by se mu dostalo podílu. To však nemění nic na jeho roli v dějinách zeměpisných objevů. Tam totiž patří k postavám vůbec nejzajímavějším a je někdy nazýván jako pirát-učenec, neboť jej zajímalo všechno možné, nejen kořist.

William Dampier měl podle jména francouzské předky, i když se narodil v anglickém Somersethu a od mládí sloužil v anglickém obchodním loďstvu. Podle svědectví to byl vysoký muž, který už svou postavou vzbuzoval respekt, netradičně bezvousý, ale s dlouhými vlnitými vlasy. V mládí sloužil nějakou dobu v Západní Indii, byl vojákem, dozorcem plantáží na Jamajce, dřevorubcem na Yucatánu a nakonec korzárem. Jako účastník pirátské výpravy kapitána Swana proti španělským přístavům v Tichém oceánu obeplul mys Hoorn a pak absolvoval cestu až na Filipíny. Tady se posádka vzbouřila pod velením jakéhosi Johna Reeda proti kapitánovi a zamířila k čínskému pobřeží, kde doufala najít odbyt pro naloupené zboží a případně si ještě něco přikrást. Navigační schopnosti nového kapitána asi nebyly valné, když se loď místo toho ocitla nakonec na pobřeží Austrálie. Dva měsíce, které tu prožili, stačily námořníkům, aby opravili loď a Williamu Dampierovi k tomu, aby provedl zevrubný průzkum pobřeží. Na Nicobarských ostrovech pak využil situace a po anglicku zmizel, neboť námořníci byli nespokojeni s vývojem své lupičské kariéry a další vzpoura byla na dosah. Po návratu do Anglie vydal Dampier svoje deníky pod názvem Nová cesta kolem světa.

William Dampier

Množství informací stejně jako živý sloh vzbudily velký ohlas a přes svoji pirát-skou minulost dostal Dampier důvěru admirality a s ní i loď na výzkumnou cestu k západnímu pobřeží Austrálie. Jmenovala se Roebuck a byly to staré necky o výtlaku 290 tun a posádkou složenou ze všech možných hrdlořezů. To však nemohlo bývalého piráta odradit. Jeho nová výprava do Austrálie však neobjevila nic, co by zajímalo vládu, a loď navíc při zpáteční cestě ztroskotala. Námořníci byli sice zachráněni, ale kapitán se musel vydat na další korzárskou výpravu, aby alespoň trochu vylepšil svoji platební bilanci. Přitom jej zajali Holanďané a drželi až do r. 1707. Proto mohla kniha o Cestě do Nového Holandska vyjít až tehdy. Přesto opět vyvolala značnou pozornost, zejména díky tomu, že autor shromáždil nejen plavecké a oceánografické, ale též zoologické, botanické a dokonce etnografické poznatky. A mimo jiného, obohatil zprostředkovaně i krásnou literaturu. V r. 1703 totiž vysadil na ostrově Juan Fernandez nespokojeného námořníka. Tím rebelem byl Alexander Selkirk a až se vrátí, jeho sláva zastíní i Dampierovu. Zejména poté, co svoje osudy na pustém ostrově povypráví autorovi politických pamfletů i divadelních her Danielovi Defoe. Hezký den!