„Je dobré být připraven.“ Brněnské vodárny po víc než sto letech chystají modernizaci Březovských vodovodů

„Radní Brna se o tuto oblast v Březové začali zajímat kolem roku 1850. O padesát let později začala výstavba a hotová byla v roce 1913, kdy vznikl 57 kilometrů dlouhý přivaděč do Brna. Je z šedé litiny, má průměr 650 milimetrů a zajišťoval trvalý průtok 300 litrů za sekundu,“ ukazuje na mohutnou černě natřenou trubku v cihlové zdobné štole Ladislav Prokop, ředitel vodárenské sekce Brněnských vodáren a kanalizací.

„Poruchy se objevují velmi zřídka, v průměru jedenkrát ročně, ale pak má porucha masivní dopad, protože šedá litina je křehká, nahrazuje se pak jinou litinou. Není to tím, že by bylo něco špatně udělané, ale většinou za to může doprava. Když se vodovod stavěl, nebyl takový provoz,“ naráží Prokop na to, že potrubí z velké části kopíruje tok řeky Svitavy a zároveň kolem něj vedou rušné silnice a taky železniční koridor.

Vodu hlídají dispečeři a pstruzi

K prvnímu vodovodu z Březové přibyl v 70. letech minulého století ještě druhý, ocelový. Teď je 50 let starý. „I ten je v dobrém stavu, neustále monitorovaný. Pokud se na něm objevují poruchy, tak jsou jiného charakteru než na litině. Většinou jsou to malé dírky, takzvané pecky, takže jejich oprava je velice jednoduchá,“ dodává Prokop s tím, že na druhém přivaděči se poruchy objevují o něco častěji, ale únik vody nebývá tak velký jako u prvního potrubí.

Prameniště v Březové nad Svitavou je rozsáhlý areál, který mají Brněnské vodárny a kanalizace ve správě. Obklopuje ho les, o který se vodohospodáři starají také. K dispozici mají dispečink, kde sledují různé číselné hodnoty a na počítači vidí i živý přenos kamery z jedné vzdálenější budovy. Dispečer pozoruje ryby ve dvou akváriích. „Kromě všech různých monitorování kvality vody tu máme jako součást několikastupňové ochrany ještě pstruhy. Kdyby byl nějaký problém, což by na nich bylo hned vidět, okamžitě spouštíme krizové plány. Nikdy se to nestalo. Zatím jsme se případem otravy vody nesetkali,“ podotýká Prokop.

Je dobré být připraven (i 10 let dopředu)

Rozsáhlý vodárenský komplex si nechaly vodárny zkontrolovat před počátkem milénia. Z tehdejších novinových článků je patrné, že experti konstatovali, že vše je v tak dobrém stavu, že další větší kontrola bude stačit až za 50 let. Teď jsme zhruba v půlce tohoto období. „Myslím si, že dřív než za 20 let to aktuální téma nebude. Ale je dobré být připraven, může se stát cokoliv,“ zdůvodňuje ředitel technické sekce vodáren Ondřej Bojanovský, proč si městské vodárny se schválením Rady města Brna objednaly studii proveditelnosti za asi 9 milionů korun.

Odborníci ji začnou zpracovávat v lednu a její výsledky zhruba za dva roky ukážou, co s přivaděči dělat dál. Jestli vznikne třetí trubka, jestli bude potřeba potrubí přeložit anebo propojit. „Varianty můžou být různé. Je to i o vyhodnocení rizikovosti a taky navržení etap řešení, na jak dlouho by bylo možné jeden či druhý vodovod odpojit. Protože musíme zásobovat město Brno a široké okolí vodou, to se bavíme o třeba 500 tisících obyvatelích,“ zdůrazňuje Bojanovský.

„Stavby tohoto typu je potřeba plánovat třeba deset nebo dvacet let dopředu. Je nutné zajistit soulad územních plánů, plánů rozvoje jednotlivých krajů a samozřejmě i myslet na financování,“ uzavírá ředitel.

Kromě Březové nad Svitavou proudí do Brna ještě pitná voda vírským oblastním vodovodem z Vysočiny. Brno má taky zásoby pitné vody hluboko pod městem. Vedou k nim artéské studny, které magistrát postupně obnovuje pro případ krizového zásobování obyvatel. Vodovody jsou jimi však nenahraditelné.