Ecce Homo - William "Billy" Mitchell

William Mitchell je stejně proslavenou jako kontroverzní postavou. Byl synem vlivného senátora za stát Wisconsin, plukovníka Johna Lendruma Mitchella a vnukem milionáře, jenž svoje peníze vydělal na stavbě železnic, Alexandra Mitchella z Milwaukee. Narodil se ovšem v jihofrancouzské Nice, kde jeho rodiče pobývali při delší cestě Evropou. Do Ameriky se vrátil až jako tříletý a získal vzdělání na prestižních školách. Univerzitu ve Washingtonu opustil r. 1898 ještě před ukončením studia a přihlásil se jako dobrovolník do války se Španělskem. Nastoupil jako podporučík ke spojovacímu sboru a získal pověst vynikajícího mladého důstojníka, iniciativního a odvážného. Sloužil pak na Kubě a Filipínách až do r. 1902, načež byl vyslán, aby v mimořádně obtížných podmínkách vybudoval spojovací systém v divočině Aljašky.

Logo|foto:Český rozhlas

Protože byl nadaný, byl mladý Mitchell v letech 1907-09 poslán do štábní školy ve Fort Leavenworthu, načež po nezbytné praxi u útvaru nastoupil v r. 1912 službu v generálním štábu. Za necelých 15 let tak prošel kariérou, na niž jiným nestačil celý život, ne nadarmo byl v té době vůbec nejmladším důstojníkem tohoto velitelského orgánu. Spojovací vojsko na počátku světové války budovalo svoje letecké oddělení a pro průbojného důstojníka to byla další šance. Naučil se létat a dokonce se seznámil s Orvillem Wrightem, průkopníkem amerického letectví. Na evropském bojišti působil William Mitchell dříve, než jeho kolegové, neboť sem byl poslán už na počátku r. 1917 jako pozorovatel. Jako podplukovník domlouval s britskými a francouzskými kolegy plány rozsáhlej ších leteckých operací a byl od počátku zastáncem masového nasazení leteckých sil. Svému šéfovi, generálu Pershingovi, navrhl vysadit za německými liniemi poblíž belgických Yper letecky celou divizi, což mělo vést k prolomení fronty a postupu spojeneckých vojsk dál do Belgie a severního Německa. Pershing dal nápadu, i přes skeptické stanovisko svého štábu, zelenou a Mitchell začal s výcvikem výsadkářů. Akce se měla uskutečnit v únoru roku 1919, ale než k ní došlo, válka skončila. I tak se mu na sklonku války, to už byl velitelem celých spojeneckých leteckých sil, podařilo prosadit masové bombardování německých pozic, při němž bylo současně nasazeno 1.500 spojeneckých strojů.

Po návratu domů vyvolával Mitchell, stále nespokojený s opatrnickým přístupem nadřízených, permanentní konflikty. Snažil se prosadit modernizaci amerických leteckých, prosazoval celokovové letouny a osobně předváděl důstojníkům letecké bombardování cvičného námořního cíle, aby jim dokázal, že může potopit i velké plavidlo. Neuspěl a nadřízení využili katastrofy vzducholodi Shenandoah, aby jej mohli poslat do výslužby. Posledních deset let život strávil William Mitchell jako soukromník na své farmě nedaleko Middleburgu ve Virginii a zemřel předčasně už v r. 1936. O pět let později došlo na jeho vize, když Japonci bombardovali americkou námořní základnu v Pearl Harboru. Až v r. 1946 však Kongres vrátil Williamu Mitchellovi hodnos t generálmajora a vydal na jeho počest zvláštní medaili. Proroci to nemají lehké. Hezký den!