Ecce Homo - Josef Rovenský

Narodil se v Praze a už v časném věku jej přitáhlo divadlo. Obětoval mu leccos, ačkoliv nikdy neváhal, když bylo potřeba zaskočit a vypomoci otci v jeho podniku. Tatínek, Josef Rovenský, vlastnil na Kampě pohřební ústav a mladý Josef nikdy nelenil a oblékl uniformu funebráka a šel pomáhat na Olšanské hřbitovy. Činil tak s plnou vážností a s dovednost profesionála, jako ostatně dělal všechno. Josef Rovenský začínal jako herec u kočovných společností, až nakonec získal angažmá v plzeňském divadle, aby se odtud vrátil do Prahy už jako známý herec. Jako takový nastoupil ve válečném roce 1917 na prkna divadélka Rokoko, kde v kabaretu ztělesňoval pana France, satirickou figurku napsanou mu na tělo Jiřím Drémanem. Po velkém úspěchu v Rokoku získal Rovenský lichotivý titul "charakterní komik". Uměl bavit lidi a publikum mu bylo nakloněno. Velká divadla však o něj nestála. Vystupoval proto výhradně v kabaretech, vedle Rokoka i v kabaretu Červená sedma a Bum. První vážný Rovenského pokus o vytvoření umělecky průbojného divadla s bohatým, umělecky přitažlivým repertoárem byl spojen s Emilem Arturem Longenem a Revoluční scénou. Působil také v divadle Komedie, kde to dotáhl prakticky na uměleckého šéfa, ale z existenčních důvodů se musel vydat na cestu drobných rolí podle šablony, která mu u zůstala. Málokdo si uvědomoval, že v Rovenském máme výrazného realistického umělce, který na poč. 20. let ztratil poslední zbytky deklamačních technik odkoukaných od Želenského a mohl na divadle odehrát cokoliv, počínaje klasickým repertoárem, kde znal zpaměti celé role Hamleta, Romea, Malvolia či Falstaffa.

Logo|foto:Český rozhlas

Díky komickému talentu sáhli po Rovenském rádi filmaři, prvně už r. 1914, kdy hrál manžela ve snímku Zamilovaná tchýně. Poté sehrál desítky rolí v němém i mluveném filmu. Často to byly na objednávku střihnuté postavičky ve filmech dnes již zapomenutých: drvoštěp Josef ve filmu Drvoštěp nebo tulák Tomáš v Tulákově srdci. Více si jej cenili rakouští či němečtí filmaři, kteří mu nabídli množství závažnějších rolí, když z něj chtěli učinit druhého Emila Janningse. V některých českých filmech dokázal Rovenský uplatnit i svůj realistický herecký styl. Významné role vytvořil například ve filmu Karla Lamače Hříchy lásky (1929) či ve zvukovém snímku Karla Antona Tonka Šibenice (1930), kde si zahrál roli odsouzeného vraha Prokůpka. Exceloval také v přepisu Gogolova Revizora v režii M. Friče (1933), kde si po bok Vlasty Buriana vychutnal roli poštmistra Špekina.

Logo|foto:Český rozhlas

Jako režisér Rovenský debutoval filmem Komediantka (1920), jehož scénář napsal ve spolupráci se svým partnerem z kabaretů Václavem Wassermanem. Mezi jeho nejznámější filmy patří například Řeka, Maryša a Hlídač č. 47. Velká příležitost přišla v r. 1937 v podobě námětu podle románu Marie Majerové Panenství. Film však již nenatočil, skončil ve fázi přípravných prací. 5. listopadu 1937 totiž Josef Rovenský, který dovršil teprve 43 let, při banální operaci zemřel. Film po jeho smrti realizoval Otakar Vávra, který s ním již předtím několikrát scénáristicky spolupracoval. Vzdor předčasně ukončené umělecké kariéře a tomu, že jej dnes znají jen odborníci, patří Josef Rovenský spolu s Gustavem Machatým k zakladatelským osobnostem našeho filmu. Hezký den!