Ecce Homo - bitva v ústí řeky La Platy

Po prohrané válce bylo Německo omezeno ve výstavbě válečného námořnictva Versailleskou smlouvou, jež mu zakazovala stavět jakékoliv ponorky a hladinové bitevní lodě o výtlaku větším než 10 000 tun. Pokud Němci nechtěli zůstat omezeni na křižníky, museli vytvořit zcela nový typ válečné lodě, která by při dodržení stanoveného výtlaku byla výzbrojí i pancéřováním silnější než kterýkoli křižník a rychlejší než kterákoli bitevní loď. Na základě těchto požadavků byl schválen projekt takzvané pancéřové lodi (33Panzerschiff) a v r. 1928 se začalo s první stavbou. První z lodí této třídy byla loď Deutschland, následoval Admiral Scheer a poslední jednotkou byla Admiral Graf Spee. Ta byla stavěna v loděnicích ve Wilhemshavenu, kde byl 1. října 1932 položen kýl, trup byl spuštěn na vodu 30. června 1934 a loď byla dokončena a uvedena do služby 6. ledna 1936. Konstruktéři v hojné míře používali nejkvalitnější materiály i nejmodernější technologie. Ke slovu tak přišly vysokopevnostní oceli, lehké kovy či jejich slitiny, přičemž namísto nýtování bylo poprvé v historii u tak velké lodi použito elektrické svařování. Díky váhovým úsporám bylo možno použít mohutnou výzbroj i účinnější pancéřování. Místo obvyklých parních turbín bylo použito osmi dieselových motorů o celkovém výkonu 42.000 kW, pohánějících dva lodní šrouby. Hlavní výzbroj tvořilo šest děl ráže 280 mm, umístěných po třech ve dvou věžích. Jejich dostřel byl 27 km a granáty o hmotnosti 330 kg dokázaly na vzdálenost 20 km probít pancéř kteréhokoli křižníku. Posádku tvořilo 1000 mužů. Poprvé se tato třída lodí představila veřejnosti během slavnostní námořní přehlídky u příležitosti korunovace britského krále v roce 1937. Tehdy se jí dostalo ve stínu obřích bitevních lodí britského, amerického a francouzského loďstva posměšného označení "kapesní bitevní loď". Za dva roky posměváčky smích přejde, když se Admiral Graf Spee stane postrachem konvojů v Atlantiku. Krátce před přepadením Polska zamířily totiž lodi Deutschland a Admiral Graf Spee do vod Atlantiku, kde měly po zahájení nepřátelství napadat obchodní plavidla. Deutschland se po potopení 2 lod_ ed musela pro poruchu motorů vrátit zpět do Německa. Zato Admiral Graf Spee za pomoci důmyslně rozmístěných zásobovacích plavidel křižoval pod velením kapitána Hanse Langsdorfa déle než čtvrt roku Atlantským a Indickým oceánem a během své korzárské plavby potopil devět lodí o celkovém výtlaku 50 089 tun.

Logo|foto:Český rozhlas

Do pátrání po německém korzárovi se zapojilo několik desítek válečných plavidel, včetně pěti britských nosičů letadel a nejnovější francouzské bitevní lodi. Až 13. prosince 1939 měli pronásledovatelé štěstí. Trojice britských křižníků Exeter, Ajax a Achilles objevila německou bitevní loď asi 300 námořních mil východně od uruguayských břehů. I přes početní převahu musel velitel britského uskupení komodor Henry Harwood manévrovat nanejvýš opatrně, neboť německá loď si uchovávala značnou palebnou převahu (boční salva Admirala Spee měla hmotnost 2164 kg proti 1420 kg všech tří britských křižníků dohromady). Zprvu se zdálo, že střetnutí pro Brity dopadne špatně. Loď Admiral Graf Spee soustředila palbu na těžký křižník Exeter a těžce ho poškodila. Odvážné dorážení zbylých dvou křižníků však přimělo německého velitele částečně přenést palbu i na ně a to odlehčilo v té době již značně poškozenému Exeteru. Po vyčerpání většiny munice a paliva se nakonec Admirál Graf Spee uchýlil do neutrálního přístavu v Montevideu. Zab lokován britskými plavidly v ústí řeky La Plata se nakonec velitel rozhodl vyhodit loď do povětří. Potopení obrněnce sledovalo ze břehů 250 000 diváků a mnoho rozhlasových stanic přinášelo přímý přenos. Dva dny nato se kapitán Admirala Spee Langsdorff zastřelil. Hezký den!

Logo|foto:Český rozhlas