Díky moderním technologiím si žáci prohloubí rytmičnost, ale mohou převzít i špatné návyky, říká učitelka zpěvu
Digitální technologie jsou trvale na vzestupu. Využití nacházejí i při výuce tzv. uměleckých předmětů. Ty mají žákům ve vzdělávacím systému umožnit jiné než racionální poznávání světa. A také jim mají pomoci vnímat umění a kulturu jako nezastupitelnou součást lidské existence.
Čtěte také
„Moderní technologie jsou ale jen prostředek. Určitě je ve výuce nelze používat k tomu, aby žáci zpěváky napodobovali. Jsou pomocníkem k pochopení toho, jak by se měla skladba interpretovat, artikulovat nebo frázovat. Ale v posledku si to musí každý žák umět zpracovat sám, protože každý má úplně jiné možnosti,“ zdůrazňuje v rozhovoru o využívání digitálních technologií ve výuce uměleckých předmětů Miroslava Zalubilová. Ta na základních uměleckých školách ve Veselí nad Moravou a Velké nad Veličkou vyučuje sólový i sborový zpěv.
Rozvinutí talentu v oboru, který vyučuje, podle ní znamená, že by si žák měl umět vytvořit vlastní názor na skladbu, kterou právě studuje. „Neměl by zůstat jen u toho, jestli se mu to líbí nebo nelíbí, ale měl by umět pojmenovat, co tam bylo konkrétně správně, co špatně,“ doplňuje Zalubilová.
V čem jsou digitální technologie ve výuce uměleckých předmětů prospěšné a kde mají naopak své limity? Zůstane kreativita výlučnou záležitostí člověka? Vyučující sólového i sborového zpěvu Miroslavy Zalubilové se ptá Karolina Antlová. Poslechněte si rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
