Irena Teperová| Dobrý večer paní Vandrová, narodila jsem se na starám Brně. Prožila jsem tam své dětství, studium. Ráda vzpomínám na rodný dům. Jednou za rok se jezdím podívat na místa která jsem opustila když jsem se vdala a odstěhovala se k manželovi. Projdu všechny ulice, uličky taky zajedu na červený kopec kde mněla babička velkou zahradu. V naší ulici byla pekárna a když okolo procházím vzpomínám jak to tam vonělo. No, někdy je mi trochu líto že se některá místa se hodně změnila To je koloběh života. Paní Vandrová, chtěla bych dát typ na téma do noční linky, a to " Místa která vzbuzují tísnivý pocit " Jezdím na kole 4km. na naši chatu když projíždím okolo takového remízku kde jsou mokřavy, přepadne mně tam úzkostný strach a pocit děsu. Nevím proč ? Jsem už vdova a chatu budu prodávat hlavně kvůli tomuto místu. Přeji vám spoustu krásných letních dnů, Irena
lea|Dobrý večer,
to byl můj rodný dům - velký krásný rodinný dům se zahradou , kde se pěstovalo všechno ovoce, zelenina. Na dvorku lavička, stolek, v létě jsme někdy obědvali venku. Dům postavil můj dědeček, chodil do továrny k Batˇovi a tak se mu dařilo. Hlavně to soukromí, to mi dnes hodně chybí. Dnes bydlím v paneláku a nemám možnost to změnit,ale ráda vzpomínám na dětství strávené na zahradě, nebo i v korunách stromů, kde jsme si moc rádi hrávali. Už jsou to jen vzpomínky, ale krásné a příroda mi ve městě velmi chybí.S pozdravem Lea ze Zlína
Dana|Krásný letní večer paní Marcelko Vám a taky všem posluchačům Noční linky. Můj rodný dům na vesnici jsem si prodala, protože tam nikdo nebydlel a bylo škoda ho dále držet. Já bydlím ve městě, ve kterém jsem si vždy přála bydlet, koupil jsme si byt s manželem. Ale po rodičích mám na vesnici dům a zatím se nám ho nějak z nostalgie nechce prodat. Je to velký dům na dobrém místě, velmi často tam jezdím, ale pro život v něm už je to pro mne moc náročné, jsem v důchodu a tak na úklid bych už nestačila. No a tak si tam zajedu, potkám spolužáky, povzpomínáme, projdu se po dědině, účastním se tam všech akcí jako jsou hody, vinobraní, srazy spolužáků, zajdu na hřbitov za rodiči a zase na chvíli zmizím do města a zas se pak těším na další akci v rodné vesnici, kde jsme vlastně všechno od dětství zažili. Příjemné poslouchání dalších zážitků všem posluchačům Noční linky.
Jiřina|Zdravím všechny noční sůvičky i Vás Marcelko.Můj rodný dům je hrad Malenovice,kde jsem se před 70ti lety narodila.Na svět mi pomohla porodní bába Kučírková z Tečovic.Právě minulou sobotu jsem ho i ze synem a vnučkami navštívila.Hrad prošel opravami a z našeho bytu jsou teď toalety pro návštěvníky a kromě muzea jsou zpřístupněny další místnosti,hladomorna,věž ze které je krásný výhled po okolí.Do věže jsou i noční prohlídky z bílou paní.My tam bydleli od roku 1940-1975 a tak jsem zavzpomínala ,kdo všechno tam ještě bydlel a co jsme dělávali.Bydlelo tam 8rodin všechno zaměstnanci Šternberka.Bylo nám tam dobře i když jsme museli nosit vodu i otop přes dva průjezdy a na WC chodit mimo byt.Je to prostě můj rodný dům.Zdraví Jiřina ze Zlína
