Co se stane, když se na pracovním úřadě setká Lenin s Presleym? Poslechněte si povídky Jána Sedala

Brněnský herec Ján Sedal (nar. 12. dubna 1948) byl dlouhá léta členem hereckého souboru HaDivadla. Přestože se narodil v Bratislavě, většinu svého života spojil právě s tímto nejprve prostějovským, pak brněnským divadlem. Spolupracoval však i s jinými soubory a hrál ve třech desítkách filmů. Kromě Dědictví aneb Kurvahošigutntág například ve filmech Díky za každé nové ráno, Hanele, Cesta z města nebo Alois Nebel. Byl také obsazován do rolí v televizních seriálech, kupříkladu Četnické humoresky, Svět pod hlavou, Bohéma a Vzteklina.

Arnošt Goldflam na festivalu Měsíc autorského čtení|foto: Alena Blažejovská

V roce 2018 byl však napaden v centru Brna a musel prodělat operace mozku, ze kterých se dlouho zotavoval.  Nejspíš i v souvislosti s nemožností pokračovat v herecké práci vyšlo najevo, že Ján Sedal od roku 2007 posílal formou SMS své básně různým adresátům – především svému někdejšímu kolegovi z HaDivadla, režiséru a dramatikovi Arnoštu Goldflamovi. „Pracovali jsme spolu léta,“ vzpomíná Arnošt Goldflam, „hrál v mých inscenacích převážně hlavní role a mnohokrát jsme se přeli, ba hádali. Hrál ale vždycky výborně, spoustu věcí vymyslel a celé roky jsme se měli a dodnes máme rádi.“

Potvrzuje to i jedna z SMS básní, v níž Ján Sedal 9. prosince 2009 Arnoštu Goldflamovi píše: „Mám tě rád, ne marmelád. / Rád jak karamelku, / půlku i vcelku.“ Sedalovy verše vyšly i knižně – v nakladatelství Torst, a to právě péčí Arnošta Goldflama. V rozhlasovém magazínu Zelný rynk jsme výběr z nich vysílali v roce 2018.

V letošním roce se ukázalo, že kromě veršů píše Ján Sedal také krátké – apokryfní – prózy.  A opět jsme výběr z nich natočili v interpretaci Arnošta Goldflama, takže je možné si je poslechnout.