Chřest jako luxusní zboží. V Ivančicích byly největší plantáže chřestu v celém Rakousku-Uhersku

18. květen 2023

Vít Karas připomněl v Apetýtu slavnou historii pěstování chřestu na Ivančicku, kde se od 90. let minulého století pravidelně konají Slavnosti chřestu. Ty první se uskutečnily před 29 lety.

„Po revoluci v roce 1989 se naskytlo plno možností. V rámci programu regenerace památkové zóny se město Ivančice rozhodlo oživit téměř zapomenutou tradici pěstování chřestu,“ vysvětluje Vít Karas, který tehdy stál u zrodu ivančických chřestových slavností.

chřest

První sazenice chřestu přivezl do Ivančic obchodník Ignác Hübsch koncem 18. století. Tzv. vanecký chřest však proslavil především lékárník Anton Worel, který si všiml, že se dá na této pochoutce dobře zbohatnout. Zakoupil proto v Ivančicích dům s lékárnou a pustil se do podnikání. Chřestová pole se rozkládala mimo jiné v oblasti dnešní ulice Chřestová, ale Worel a později i jeho syn Anton Worel ml., jej také vykupovali od ivančických obyvatel.

„Vanecký chřest se dovážel do Prahy i Vídně a Worel dokonce získal funkci císařsko-královského dodavatele. Ivančický chřest si velice oblíbila sama císařovna Sisi, která přísně dbala na štíhlou linii. Důkazem její přízně je děkovný dopis, který nechala napsat. Dnes je uložen v místním muzeu,“ doplňuje Vít Karas.

Kde se vzal chřest?

Chřestu se u nás lidově říká také špargl. Slovo je zkomoleninou oficiálního názvu Asparagus (ze staroíránštiny ratolest či také výhonek), které se užívá ve většině světových jazyků. Označení chřest má ovšem podle Karase mnohem zajímavější pozadí. „Slovo chřest pochází ze začátku 15 století. Samičí rostliny chřestu mají totiž plody, takové červené kuličky a lidé tehdy věřili, že odhání blesky. Začali mu říkat ‚netřesk‘ nebo dokonce ‚hromový kořen‘. Později se název zjednodušil na dnes známý chřest.“

Jaký je jednoduchý a osvědčený recept na přípravu chřestu? Čerstvý chřest oloupete, nakrájíte na asi 2 cm dlouhé válečky. Pak hodíte na pánev na olivový olej a chviličku podusíte, až vyprská voda. Pak přidáte dva nebo tři trojúhelníčky sýra nebo plátek sýra. S chlebem to chutná výtečně!

Pěstování chřestu v Ivančicích se stalo osudným 20. století. Nejprve rozmáhající se výroba cukru, který byl výnosnější a pak obě světové války. „Zejména za první světové války byl hlad. A když je hlad, nepěstují se dietní a málo kalorické plodiny. Takže na poli nahradily chřest brambory,“ uzavírá Vít Karas. Po druhé světové válce sice proběhly nějaké pokusy o znovuobnovení tradice pěstování chřestu, ale jeho (snad) definitivní návrat do Ivančic, nastal až v 90. letech právě se založením Slavností chřestu.

Jak vlastně chutná čerstvý chřest a jaké jsou jeho zdravotní účinky? A co se skrývá pod označením „sněhová koule“? Poslechněte si v Apetýtu!

autor: Jarka Eliášová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.