Čekají nás nové výzvy, přináší je situace spojená s událostmi na Ukrajině i nástup moderních technologií, říká budoucí ústavní soudce Svatoň

Jan Svatoň řídil brněnskou právnickou fakultu, byl prorektorem Masarykovy univerzity. A teď se tento docent ústavního práva stane ústavním soudcem. Sám jako právník zdůrazňuje – ještě jím není, musí být skutečně jmenován. Senátoři ale jeho jmenování podpořili, což u návrhů přicházejících od prezidenta Miloše Zemana nebývá obvyklé.

Letos vyprší mandát dalších sedmi soudců

Pro právníka nebude Ústavní soud novinkou. Dělal tam asistenta třem soudcům. A jak ve vysílání Českého rozhlasu Brno zaznělo, asistenti na Ústavním soudu nejsou synonymem pro sekretářku. Jsou to respektovaní odborníci, jejichž rukopis často nesou zásadní právní dokumenty.

Kdo je Jan Svatoň?

Narodil se v roce 1952 na Vysočině, je absolventem brněnské právnické fakulty. Tam také většinu života působí, je docentem v oboru ústavní právo, věnuje se i státovědě. V letech 2001 až 2007 byl děkanem fakulty, poté čtyři roky prorektorem Masarykovy univerzity. Je členem Rady Justiční akademie v Kroměříži, která se věnuje vzdělávání zástupců justice.

Byl asistentem několika ústavních soudců a také členem kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro věci soudců.

V roce 2007 obdržel Zlatou medaili Masarykovy univerzity.

Teď se Jan Svatoň stane jedním ze členů soudu, který ale vzápětí čekají další změny. Letos vyprší desetiletý mandát sedmi jeho členům včetně předsedy Pavla Rychetského, příští rok dalším čtyřem. S výjimkou Pavla Rychetského mají všichni šanci na druhé funkční období.

Elektronický svět: podle právníka souboj služby lidstvu a jejího prolamování

V rozhovoru nastupující soudce mimo jiné připouští, že soud čekají nové výzvy. Spojené i s takovými tématy, jako je třeba ochrana listovního tajemství. „Technologický pokrok hraje velkou úlohu. To, co za mého mládí bylo alfou omegou, písemná korespondence, se odehrává v elektronickém světě. A ten je neustálým soubojem mezi tím, co má sloužit lidstvu a tím, kdo se snaží to prolomit,“ dodal. A připustil, že s mnohaletým odstupem se mohou před soudy vrátit témata spojená s bezpečností – bezpečnost, souvislosti válečného konfliktu na Ukrajině a s nimi i třeba otázka vojenské služby.