Čekají nás nové výzvy, přináší je situace spojená s událostmi na Ukrajině i nástup moderních technologií, říká budoucí ústavní soudce Svatoň
Ústavní soud bude po více než roce opět kompletní. Senátoři souhlasili s tím, aby se patnáctým soudcem stal brněnský právník Jan Svatoň. Ten je ale jen částí rozsáhlé obměny, která soud čeká.
Jan Svatoň řídil brněnskou právnickou fakultu, byl prorektorem Masarykovy univerzity. A teď se tento docent ústavního práva stane ústavním soudcem. Sám jako právník zdůrazňuje – ještě jím není, musí být skutečně jmenován. Senátoři ale jeho jmenování podpořili, což u návrhů přicházejících od prezidenta Miloše Zemana nebývá obvyklé.
Letos vyprší mandát dalších sedmi soudců
Pro právníka nebude Ústavní soud novinkou. Dělal tam asistenta třem soudcům. A jak ve vysílání Českého rozhlasu Brno zaznělo, asistenti na Ústavním soudu nejsou synonymem pro sekretářku. Jsou to respektovaní odborníci, jejichž rukopis často nesou zásadní právní dokumenty.
Kdo je Jan Svatoň?
Narodil se v roce 1952 na Vysočině, je absolventem brněnské právnické fakulty. Tam také většinu života působí, je docentem v oboru ústavní právo, věnuje se i státovědě. V letech 2001 až 2007 byl děkanem fakulty, poté čtyři roky prorektorem Masarykovy univerzity. Je členem Rady Justiční akademie v Kroměříži, která se věnuje vzdělávání zástupců justice.
Byl asistentem několika ústavních soudců a také členem kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro věci soudců.
V roce 2007 obdržel Zlatou medaili Masarykovy univerzity.
Teď se Jan Svatoň stane jedním ze členů soudu, který ale vzápětí čekají další změny. Letos vyprší desetiletý mandát sedmi jeho členům včetně předsedy Pavla Rychetského, příští rok dalším čtyřem. S výjimkou Pavla Rychetského mají všichni šanci na druhé funkční období.
Elektronický svět: podle právníka souboj služby lidstvu a jejího prolamování
V rozhovoru nastupující soudce mimo jiné připouští, že soud čekají nové výzvy. Spojené i s takovými tématy, jako je třeba ochrana listovního tajemství. „Technologický pokrok hraje velkou úlohu. To, co za mého mládí bylo alfou omegou, písemná korespondence, se odehrává v elektronickém světě. A ten je neustálým soubojem mezi tím, co má sloužit lidstvu a tím, kdo se snaží to prolomit,“ dodal. A připustil, že s mnohaletým odstupem se mohou před soudy vrátit témata spojená s bezpečností – bezpečnost, souvislosti válečného konfliktu na Ukrajině a s nimi i třeba otázka vojenské služby.
Související
-
Rychetský: Zpřesnit pravomoce hlavy státu? Netřeba. Nutné je mít prezidenta, který bude Ústavu ctít
Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že jmenuje nového předsedu Ústavního soudu ještě před koncem mandátu toho stávajícího. Jaké by to mělo následky? Není čas na změnu Ústavy?
-
Pavel Rychetský: Naději by měl dostat každý v této zemi
Tušil jsem, že étos z roku 1989 nám nevydrží navěky. Celkové hodnocení je ale pozitivní, i když řada očekávání přináší jistou míru zklamání, říká právník Pavel Rychetský.
-
Senát schválil nového ústavního soudce, bude jím bývalý děkan brněnské právnické fakulty Jan Svatoň
Zeman původně na místo po Šimáčkové navrhoval advokáta Petra Poledníka, ten ale v roce 2022 v Senátu potřebnou podporu nezískal. Svatoň získal v tajné volbě 57 ze 68 odevzdaných senátorských hlasů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
