Bude jarmark, bude aneb o řemeslech, jarmarcích a obchodním duchu doby

17. květen 2022

Panoval rozdíl mezi městskými cechovními a vesnickými výrobci, ti druzí za těmi prvními poněkud zaostávali, na trzích byli považováni za vagabundy a fušery, jejich činnost byla i pokutována. Zrovnoprávnění bylo možné jen cestou cechovní listiny. V 17. a 18. století tak vznikaly i vesnické cechy.

Řemeslo spadající do cechu bývalo technologicky náročnější. Existovaly cechovní organizace hrnčířů, tkalců a soukeníků, dále kožešníci, krejčí, mlynáři, cech kolářů a kovářů.

Rozpad cechovních organizací nastal roku 1859, dále však bylo vyžadováno odborné vyučení. Takhle pak na vesnicích pracovali třeba kováři – vyráběli větší železné předměty, kovali koně a dobytek. Drahota a vzácnost materiálu i náročnost zpracování většinou vylučovaly domácí práci pro vlastní potřebu.

Původně na tkalcovském stavu pracovali dva lidé vedle sebe

Vesničtí řemeslníci nepracovali jen izolovaně doma. Co je tedy ovlivňovalo? Živým zdrojem podnětů byly trhy a jarmarky v městech a městečkách. Výrobci zde viděli vyspělejší městské produkty a inspirovali se. A nešlo jen o ně, i běžný konzument z vesnice si takové výrobky mohl obhlédnout nebo i koupit a tím vznášet větší nároky na vesnické výrobce.

Paralelně s cechy nebo vyučenými řemeslníky byla rozšířená různá lidová výroba udržovaná skoro v každé rodině. Čím věcí si člověk vyrobil doma, tím méně za ně utratil někde jinde. Takto se dalo ve vesnických domácnostech ještě v druhé půli 20. století najít spousty řezbářů, tesařů, košíkářů, hrnčířů, tkalců, vyšívaček a krajkářek. A často jsme se mohli setkat i s velmi starobylými postupy. K takovým patří třeba starodávné předení přímo z ruky, bez přeslice – drugování, dlabání koryt z jednoho kusu, výroba pastýřského nádobí a podobně.

Zemědělci stíhaní stále větší bídou usilovali o větší odbyt dřevěného či hliněného zboží, dřevěného uhlí, vápna či ovoce, aby si mohli kupovat obilí. Z chudších horských oblastí chodili již od 17. století potulní prodejci – sklenáři, pláteníci nebo dráteníci.

Zaposlouchejte se, jak se jarmareční nálada, humor, slovesná vynalézavost i zpívání o řemeslech vloudilo do lidových písní.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

moderátor Jan Pokorný

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.