Vyvzdušnění, oklepávačka, šití. V Jihlavě zaučí do knihařského řemesla každého

Důležité je, že se od letitého technologa a knihařského mentora Josefa Páchy podařilo pořídit celý soubor krásných historických litinových strojů a dílnu jen kousek od centra Jihlavy rozjet. 

Jak se kniha dává dohromady, šije, lepí a váže, tady naučí každého - od dětí ze základních i středních škol, až po vážné zájemce z řad dospělých.

Jednodenní kurz

V místnosti není mnoho místa, a tak může na kurz jen pět lidí současně. Také proto, aby se každému z nich mohly s kolegyní Eliškou Beránkovou věnovat. Kurzy jsou jednodenní nebo víkendové. 

Knihařská dílna Buk, Jihlava|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

„Když máme kurz jednodenní, tak těm účastníkům připravíme veškeré materiály. Prvně musíme naskládat složky do knihy na sebe a dát je do lisu, abychom je vyvzdušnily. Mají takhle připravené ty bloky, oni si je sešijí, slepí a vyrábějí na to desky. Vyberou si materiál, kterým to chtějí potahovat. Máme spoustu barev pláten, potahové papíry, můžou si vybrat,“ říká Marie Musilová.

Oklepávačka, šití…

Vyvzdušněné bloky se poté, co projdou oklepávačkou, sešijí nití. Hřbet se zalepí a měl by se nechat vyschnout do druhého dne, při jednodenním kurzu kniha schne přes oběd a poté se s ní musí zacházet opatrně, aby se blok nerozjel. 

„Když je to hotové, ořežou celý blok na blokové řezačce na čistý formát a na horní a dolní konec hřbetu se nalepí látková kapitálka. Potom se přechází na desky,“ ukazuje Marie.

Poslední fáze je takzvané zavěšování knihy – ona totiž není přilepená po celém obvodu, ale jen visí na předsádce. „Předsádku celou natřeme a nalepíme do desek, hřbetní drážky se nechávají volné.“