Areál augustiniánského kláštera na Starém Brně je nejdůležitějším místem vědy v 19. století, myslí si Jakub Carda
Hosty Apetýtu byli Jakub Carda a Martina Lazarová z obecně prospěšné společnosti Společně. Jejich snahou je zviditelnit areál kláštera na Starém Brně, který založila Eliška Rejčka a je spojen s činností Johanna Gregora Mendela.
Přáním je, aby se rukopisy genetika i areál kláštera dostal na prestižní seznam UNESCO. „Na mapě světa bude Brno zářit a počet návštěvníku by při dvou památkách UNESCO mohl odpovídat počtu návštěvníků závodů Velké ceny,“ říká o zvýšené atraktivitě města v případě podařeného zápisu Jakub Carda.
„Nejvýznamnější přínos vědě je rukopis o hybridech, z něhož vznikly tři Mendelovy zákony, na tomto základě vznikl vědní obor,“ vysvětluje Carda. Zachovalý rukopis je momentálně k vidění v muzeu na Starém Brně. „Je to nejdůležitější vědecká práce ve střední Evropě a je srovnatelná s Einsteinovou teorií relativity.“
„Díky rukopisům a Mendelově práci je areál opatství na Starém Brně nejdůležitější místo vědy minimálně v 19. století a dost pravděpodobně na celém území naší republiky, protože nikde jinde nevznikl nový vědní obor, který je znám po celém světě.“
Ambice jsou velké a šance jen jedna
Aktuálně se chystá žádost o zařazení rukopisu do projektu Paměť světa. Následně stát předloží žádost komisi UNESCO v Paříži a tam se bude čekat na odsouhlasení. Zároveň úsilí směřuje i k celému historickému klášteru na Starém Brně. „Můžeme tu žádost podat jen jednou, takže chceme riziko odmítnutí minimalizovat,“ doplňuje Carda.
Jak citlivě se na Mendelově náměstí v Brně mísí historie se současností? Proč vzácný rukopis málem skončil v koši? Co nabídne letošní ročník Mendel festivalu? Poslechněte si Apetýt!
Související
-
Výjimečné dokumenty z jihu Moravy: po Janáčkovi cílí na seznam UNESCO Moll, zkusí to i Mendel
Sbírka rukopisů Antonína Dvořáka a Mollova mapová sbírka by se mohly dostat na seznam Paměti světa UNESCO. O zápis usilují Národní muzeum a Moravská zemská knihovna.
-
Jan Mendel se věnuje genetice, stejně jako jeho slavný příbuzný
Johann Gregor Mendel po sobě zanechal nejen úžasné vědecké dílo, ale také příbuzné, kteří pokračují v jeho odkazu.
-
Mendel je známější v zahraničí než u nás, to chceme změnit, zní z jeho rodných Hynčic
V Apetýtu se vydáme na výlet do rodných Hynčic Gregora Johanna Mendela. Představíme vám rodný dům, který v současnosti slouží jako centrum setkávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
