Akordeonista Vojtech Szabó si zahrál s Pražským výběrem i roli jukeboxu v divadle
Vojtěch Szabó je sólový hráč na akordeon a patří k evropské interpretační špičce. Věnuje se převážně jazzové, francouzské a argentinské hudbě. Progresivním stylem a hrou na elektrický akordeon dokáže nadchnout i popové a rockové publikum.
„Na akordeon se dá zahrát víceméně všechno. Váží zhruba 11,5 kilogramu. Na koncertech raději stojím, na zádech je to potom cítit. Na hraní není potřeba přílišná fyzická síla, i když si to někteří myslí,“ popisuje.
Jarku Vykoupilovou zajímalo, jestli funguje Vojtěch Szabó někdy jako hrací skříň (v nejlepším slova smyslu!). „Ve Slováckém divadle jsem opravdu hrál jukebox,“ směje se. „Udělali skříň, kde jsem seděl a hrál postavu Rusa, který tam pil vodku a hrál na přání.“
A na jaké hudební zážitky akordeonista nejraději vzpomíná? „Bylo super zahrát si na festivalu na severu Irska s jazzovými muzikanty.“
Z čeho se skládá a jak funguje akordeon? A jaká historka se váže ke spolupráci s Pražským výběrem? O tom uslyšíte v záznamu Apetýtu, kde zazní i slavná melodie z filmu Amélie z Montmartru.
Související
-
Mám tu čest, že budu poprvé v dějinách učit akordeon na AMU, říká akordeonista Horák
Dnes je akordeon tak trochu nahoře, říká akordeonista a pedagog Ladislav Horák. „Používá se nejen pro častušky, ale hraje se na něj tango, jazz i irská hudba," popisuje.
-
Dršťky, zednický klavír, fňukna, vysavač. Akordeon má spoustu přezdívek
Když se řekne akordeon, tak se vám možná vybaví hospodská harmonika. Opravdový akordeon je ale koncertní nástroj s velkým rozsahem. A nehrají se na něj lidovky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
