Ulice na Vinohradech ladí se jménem brněnského sídliště. To nese rysy typické pro americkou zástavbu

„Vinohrady jsou sídlištěm z 80. let, kdy už masová produkce bytů a paneláků dosahovala vrcholu. Ale to sídliště je jedinečné v tom, že se nachází na náhorní plošině nad městem. Z těch paneláků jsou nádherné výhledy na Brno,“ říká architekt Lukáš Pecka, který se brněnským sídlištím věnoval ve své disertační práci.

Příroda na dosah

Centrum města z dálky obdivuje i jeden z rodičů, který dohlíží na své dva syny prohánějící se na kolech mezi paneláky. „Manželka tu žije dvacet let, já dva. Jsem z centra, tady je větší klid,“ pochvaluje si. Chybějící přírodu v husté zástavbě kompenzuje lesopark Akátky, který se rozprostírá na svazích směrem k Židenicím. Na druhé straně se pak nachází Hapalův park, kde původně mělo vzniknout sportovně-rekreační zázemí sídlišť Vinohrady a Líšeň.

Vinohradské sídliště navrhl tým architektů, kteří se inspirovali (překvapivě) Spojenými státy. Chtěli mezi Židenice a Líšeň zasadit zástavbu založenou na pravoúhlém rastru. Kromě okružní silnice, po které jezdí trolejbusy, mělo být na Vinohradech všechno pravoúhlé. „A do jisté míry je to jedinečné,“ dodává Lukáš Pecka.

Dnes už část domů dostala v rámci zateplení a oprav novou barvu fasády, Pecka ale upozorňuje, že původně vybrané barvy zajišťovaly příjemnou atmosféru sídliště. „Paneláky byly původně zelené a červené, dvanáctipodlažní domy byly okrové, takové zemité tóny,“ popisuje.

Vinohradům chybí doladit okolí

Slabinu sídliště vidí v jeho poloze. „To znamená takové to území nikoho plné autosalonů, autobazarů, benzínek a drátů vysokého napětí. Myslím, že by to chtělo ještě přetvořit – třeba tam udělat kultivovanou obytnou čtvrť nebo nějaké hezké prostředí.“

Sídliště Vinohrady|foto:Josefína Báčová, Český rozhlas

Ulice na Vinohradech ladí se jménem sídliště – nesou názvy podle známých vinařských obcí na jižní Moravě – třeba Valtická, Mikulovská nebo Velkopavlovická. Před dvaceti lety si navíc místní na svahu u sídliště vysadili vlastní vinohrad. „Většina lidí byla z vesnic z jižní Moravy a měli k vinohradu nějaký vztah. Taky byli ochotni se účastnit té počáteční fáze a složit se na sazenice,“ říká zakladatel spolku Vinohradský hrozen František Korvas.

Výnosy nejsou velké a péče o vinohrad je tak hlavně koníčkem pro několik málo nadšenců. Spolek pravidelně pořádá pro zájemce brigády na vinohradu a udržuje tak na sídlišti komunitu, která pečuje o své okolí.