70 let panelů v Brně
Jako stavebnice. Brněnské sídliště v Bohunicích se stavělo ve spolupráci se Sovětským svazem
Sídliště Bohunice patří mezi největší sídliště v Brně a ve své době se stavělo ve spolupráci se Sovětským svazem. Od toho se pak odvodilo i jeho dočasné jméno.
„Z mého pohledu je to chaos,“ říká architekt Lukáš Pecka při pohledu na mapu Bohunic. Urbanismu brněnských sídlišť se věnoval ve své disertační práci na Vysokém učení technickém. Zatímco laickému oku přijde, že jednotlivé bloky vytváří příjemná polouzavřená zákoutí, jeho vycvičený pohled architekta vidí jiný urbanistický problém. „Tam je chyba ta, že osu sídliště tvoří šalina. Ta není bezpečná, nemůžou si tam hrát děti. Produkuje hluk, není přívětivá, nevytváří obytné prostředí,“ vysvětluje. Nabízí se srovnání se sídlištěm Lesná, kde je veřejná doprava naopak vedena kolem zástavby.
Sídliště Československo-sovětského přátelství
Mezi vysokými bohunickými věžáky v posledních letech nechává městská část stavět dětská hřiště. To si pochvalují zejména rodiče. „Myslím, že se tu dobře žije hlavně rodinám s dětmi. Je tu spoustu hřišť, tohle je úplně nové, kousek odtud další,“ říká paní Lenka, která na hřiště chodí se svou dcerou. Členitost sídliště umožňuje, že všechna hřiště jsou alespoň ze dvou stran obklopena zástavbou a riziko srážky dítěte s autem je minimální.
Při pohledu shora je vidět, že ve východní části Bohunic jsou čtyři řady bytových domů stavěny do zdánlivého kříže. Někteří Brňané si myslí, že kříž má symbolizovat zkřížený srp a kladivo a právě podle toho se dříve Bohunicím říkalo sídliště Československo-sovětského přátelství. Lukáš Pecka ale vysvětluje, že to bylo trochu jinak: „Paneláren bylo postupně zbudovaných několik. Nejdřív to byla panelárna v Hrušovanech u Brna a v Kuřimi, ze kterých se přivážely hotové prefabrikáty. A pak vznikla se sovětskou technologií panelárna v Horních Heršpicích. Tam se vyráběly panely pro sídliště v Bohunicích,“ vysvětluje Lukáš Pecka. Označení podle spolupráce Československa se Sovětským svazem tak vzniklo na základě sdílené technologie.
Jako dětská stavebnice
Ještě jednou se vyplatí vrátit se k Bohunicím z ptačího pohledu. Při pohledu na mapu pozorovateli neunikne jistá pravidelnost, která se projevuje zejména v opakování tvarů jednotlivých budov.
„Ty panely jsou jako stavebnice. Těch systémů bylo několik a architekti vždycky chtěli, aby prvků bylo co nejvíce, aby baráky mohly být co nejpestřejší a dispozice bytů byly v co největší škále,“ vysvětluje Lukáš Pecka. Proti architektům stála lobby paneláren a výrobních závodů, které chtěli především plnit plány a různorodost jednotlivých modulů vnímali jen jako komplikaci pracovních postupů.
„Od konce 50. let až do konce 80. let vzniklo několik systémů,“ pokračuje Pecka. Pojmenování získávaly většinou podle počtu bytových jednotek nebo roku vzniku a podle místa, kde je architekti vytvořili. Kolébkou panelové zástavby byl Zlín, tehdy Gottwaldov. Proto byly první systémy pojmenovány G 57 (Gottwaldov, 1957), později ale i B 60 (Brno, 1960). Základním rozměrem těchto modulů byly 3 metry a 60 centimetrů „Proto v Brně nenajdete, až na výjimky, pokoj větší než 3 metry 60. Architekti samozřejmě lobbovali za to, aby ty pokoje mohly být větší a tak se vyvinul systém B 70, ze kterého je třeba sídliště Líšeň nebo právě sídliště Bohunice,“ dodává Pecka.
Pětiletky byly překážkou v kreativitě architektů
Betonárny tedy architektům vyhověly, ale jen částečně. Původně totiž v systému B 70 mělo vzniknout více tvarů, aby domy byly co nejvariabilnější. „Akorát se zase během té výstavby narazilo na to, že výrobní podniky nestíhaly, a tak se ten zlepšený systém zkrouhnul a těch prvků se vyrábělo čím dál míň. Skončilo to tak, že už se opakovaly celé sestavy, tytéž domy,“ ukazuje na půdorysu Bohunic Lukáš Pecka jeden tvar, který se napříč celým sídlištěm opakuje.
V megalomanském projektu Bohunic vzniklo přes 9 200 bytů pro bezmála 30 tisíc obyvatel. Stejně jako v dalších sídlištích dostalo prostor i umění. Dodnes tu stojí například Tulipán přátelství od kováře Alfreda Habermanna nebo zachovaná Boží muka, která jsou součástí symbolického vinohradu u úřadu městské části Brno-Bohunice.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.