Nejstarší panelový dům v Brně stojí v Černých polích. Z prototypu vznikla kvůli problémům během stavby atypická stavba

Bytový dům ve Fišově ulici s třemi vstupy je relativně nedávno opravený. Má novou omítku a zateplení, moderní plot i zvonky. Oproti typické panelové zástavbě má hned několik odlišností. První je místo, kde dům stojí. Už ve své době byl výběr pozemku na kopci a v historické zástavbě v Černých polích kritizovaný. Kvůli sklonu podloží má navíc jiný tvar, než bylo původně v plánu.

Všechno to začalo ve Zlíně

První brněnský panelový dům se totiž stavěl podle vzoru G40. Ten vznikl v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a měl mít 40 bytových jednotek – proto i označení G40. Nad Lužánkami ale kvůli problematickému pozemku nebylo možné postavit dům tak, jak ho architekti Bohumír Kula a Hynek Adamec navrhli. Chybí mu šest bytových jednotek.

První brněnský panelák|foto:Josefína Báčová, Český rozhlas

Další překážkou při stavbě domu se ukázal být samotný zdroj betonu a betonových dílů. Právě kvůli prvnímu brněnskému paneláku vznikla betonárna v Hrušovanech u Brna. „K tomu se vázaly další technologické problémy a úskalí. Ty panely byly hrozně těžké a komunikace, po kterých se z Hrušovan převážely do Brna, na to nebyly dimenzované,“ popisuje Markéta Žáčková z Vysokého učení technického, která se zabývá historií architektury. „Panely tak na stavbu přicházely poničené a polámané a pak nepasovaly na stavbě na sebe,“ dodává.

Není panelák jako panelák

I přes zřejmé nedostatky a kritiku byla výstavba prvního panelového domu v Brně velkou událostí. Z domu, který měl ale sloužit jako prototyp další výstavby, se nakonec stala atypická stavba.

První brněnský panelák|foto:Josefína Báčová, Český rozhlas

Ještě jako malá v ní bydlela paní Bednářová. „Bydlím tady od roku 1976. Vím, že ze začátku tady nějak promrzaly ty panely, bydleli tady pracovníci pozemních staveb, kteří to stavěli a rozuměli tomu a muselo se to zazdívat nějak,“ vzpomíná. V domě bydlí doteď. Vzpomíná také, že sousedské vztahy v domě nebyly nijak zvlášť vřelé. To se ale změnilo, když její generace začala mít děti. Po roce 2000 se podle jejích slov začali sousedé víc potkávat a pečovat společně o velkou zahradu, která je součástí domu.

O příběh domu pečuje nadšený soused

Dobré sousedské vztahy přetrvaly do dnešní doby. Velmi si je pochvaluje mladá zdravotní sestra Zdeňka, která ve Fišově ulici bydlí dva roky ve spolubydlení. „Pravidelně se potkáváme na zahradě. Pořád tu pobíhají a hrají si děti. Ráda si sem chodím vypít kávu a trávit čas se sousedy třeba u ohně,“ popisuje. Právě při jednom ze společných setkání se dozvěděla o historii domu.

Jeden ze sousedů je nadšenec a kromě organizování sousedských brigád provádí po domě a předává ostatním znalosti o historii domu. Dává si záležet na tom, aby se na příběh prvního panelového domu v Brně nezapomnělo, což se mu alespoň mezi sousedy daří.