Zlínská hvězdárna ze srdce zrozená skrývá velkou kuriozitu

VÍTE, ŽE...

• V podvečer 28. června 1934 byl několika svědky pozorován dopad malého kamenného meteoritu do řepného pole na okraji Sazovic, severozápadně od Zlína. Tři pozorovatelé byli od místa vzdáleni jen několik desítek metrů. V místě dopadu byla objevena malá jamka a v hloubce půl metru kámen o rozměru 9x7x5 cm s hmotností 412 gramů. Meteorit byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně, kde je dosud.
  
  
• Tomáš Baťa prý řekl: „Až obujeme svět, vyletíme raketou do vesmíru obouvat mimozemšťany. A nejlepší by bylo, kdyby měli čtyři nohy.“ Je-li citát pravdivý, není známo. Každopádně je po něm pojmenována planetka 4318 Bata, která má průměr zhruba třicet kilometrů a pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Objevena byla v roce 1980 na kleťské observatoři Zdeňkou Vávrovou a pokřtěna o deset let později se souhlasem Mezinárodní astronomické unie.

KAM NA VÝLET

Zámek v Kroměříži

Do roku 1950 letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů a také sídlo správy arcidiecéze zdobí tzv. Květná zahrada, kde se nachází Rotunda. Uvnitř visí na 25 metrů dlouhé struně třicet kilogramů těžké Foucaultovo kyvadlo. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu, navíc zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům Sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.). V Kroměříži na bývalé piaristické koleji také najdete malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718 a obsahují latinský nápis „Z Marie se rodí tento řád“.

Hvězdárna Kroměříž

První hvězdárna byla v Kroměříži postavena již v roce 1947 (soukromá pozorovatelna Čeňka Šilera). Její některé části (kopule a dalekohled) se staly základem pro městkou hvězdárnu v tzv. Dolních zahradách, která byla místními nadšenci vytvořena v průběhu sedmdesátých let 20. století. V roce 1997 však budovu i část zařízení zdevastovala rozsáhlá povodeň. V současnosti hvězdárna patří pod Dům kultury a bývá příležitostně otevřena veřejnosti.

Holešov

V zámecké zahradě se v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě, původně „čínském pavilonu“, nachází malá hvězdárna. Otevřena byla již roku 1959, po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006, otevřena je však zcela výjimečně.

Přerov

O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci „U hrušky“. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, disponuje také přednáškovým sálem a malou knihovnou.

Buchlovice

Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně.