Jičínskou hvězdárnu obklopuje rajská zahrada s jezírky. Najdete v ní jeden z největších veřejných dalekohledů u nás

VÍTE, ŽE...

• Při stavbě současné budovy hvězdárny byl v roce 2016 odkryt hromadný hrob s několika desítkami lidských ostatků. Zřejmě pocházejí z přelomu 18. a 19. století, možná šlo o oběti epidemie z vojenského zajateckého tábora. Ostatně, přes Jičín se přehnalo hned několik armád. Zcela jistě ale jedná jen o část pohřebiště, zbytek zůstal stavbou nedotčený a není důvod k jeho odkrytí.
  
  
• Na jičínské rezidenci pobýval v roce 1630 po tři týdny Johannes Kepler, mimo jiné soukromý astrolog Albrechta z Valdštejna (1583–1634). Zřejmě se jednalo o jeho poslední návštěvu Čech, téhož roku totiž slavný astronom zemřel v německém Řeznu.
  
  
• Vrchol Veliš není jedinou třetihorní sopkou. V okolí Jičína vystupuje na povrch několik dalších takových vrcholů, hovoří se o nich jako o Jičínském vulkanickém poli, které vzniklo zhruba před 15 miliony roky.
  
  
• V Jičíně se narodil Gustav Gruss (1854–1922), významný český astronom, který stál od roku 1892 v čele Astronomického ústavu při Karlově Univerzitě. Zasloužil se o rozvoj studia proměnných hvězd a jejich pozorování u nás, napsal populární knížku „Z říše hvězd“. Naproti místnímu gymnáziu (ul. Jiráskova 11) mu byla odhalena pamětní deska. Možná je to náhoda a možná taky ne, ale dnes v tomto domě bydlí nadějný student, který navštěvuje hvězdárnu tak často, jak mu to jen čas dovolí.
  
  
• O záchranu jičínské hvězdárny se zasloužila řada lidí, především pak profesor Josef Kabeláč (1929–2008), odborník na geodetickou astronomii a vysokoškolský pedagog.

KAM NA VÝLET

Valdštejnská lodžie v Jičíně
Přes dva kilometry dlouhé čtyřřadé stromořadí, které nechal před třemi sty roky vysadit Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634), nejen spojuje palác v Jičíně s kartuziánským klášterem ve Valdicích, ale je orientováno tak, že ve dnech kolem letního slunovratu na jednom jeho konci Slunce vychází, zatímco kolem zimního slunovratu na druhém zapadá. Jde o nejstarší stromořadí v České republice, lípy se ale postupně obnovují, ty nejstarší mají zhruba sto roků.

Orloj v Mnichově Hradišti
Na barokním zámku Mnichovo Hradiště se nachází kabinetní orloj z poloviny 18. století, který podle vyrobili mniši zdejšího kláštera. Mezi jeho tvůrci musel být nejen vynikající hodinář, ale také zručný řezbář – celkem sestává z deseti mechanismů, jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu) popohání litinová závaží. Orloj ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami.

Rovensko pod Troskami
Na pilíři kostela sv. Václava v Rovensku pod Troskami (nedaleko Turnova) jsou staré sluneční hodiny, snad z počátku 18. století, možná dokonce ze století patnáctého. Není snadné je ale identifikovat, zbyly už pouze číslice od 6 do 6 a některé hodinové čáry. Ke kostelu patří dřevěná zvonice s tzv. rebelantskými zvony, které jsou obrácené, tak že jejich srdce směřuje vzhůru. V dolní části zvonice si lze prohlédnout tzv. morovou rakev s nosítky.

Sluneční hodiny v Kolíně
Na vystouplém kameni chrámu sv. Bartoloměje v Brandlově ulici v Kolíně jsou patrné zbytky slunečních hodin z poloviny 15. století. Budova pochází ze druhé poloviny 13. století, ve druhé polovině 14. století jej po požáru přestavěl Petr Parléř, jeden z nejvýznamnějších středověkých stavitelů. Při kostele je zvonice a barokní kostnice. Ve 20. století prošel chrám důkladnou rekonstrukcí.

Hvězdárna v Turnově
Vybudována byla v 60. letech 20. století na Vrchhůře v jihovýchodní části Turnova. V roce 2013 prošla rekonstrukcí, kopuli o průměru šest metrů se dnes ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Provoz zajišťují členové Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti ve svém volném čase, otevřena je proto po telefonické domluvě.