Za brankou čeká dobrodružství. Zahrada od Jiřího Trnky ožívá na výstavě v Louckém klášteře

V setmělé místnosti se na jedné ze stěn odehrává mnohobarevné divadlo. Zahrada s modrými hrozny, hruškami, beruškami – pohádkové ztvárnění tajemného místa, o kterém celá knížka Jiřího Trnky je. „Bludištěm se propletete k vnitřní části obvodové zdi, která obepíná a obíhá zahradu. Tajemnou, kouzelnou a pohádkovou,“ dodává s odrazem barevné scenérie ve svých brýlích Matyáš Trnka, vnuk slavného ilustrátora. Na velkoformátové projekci jde vidět branka, ta je ústředním artefaktem knížky.

Netopýří neplecha

V místnosti hraje tajemná hudba. Jako když se díváte pod hvězdami do hlubokého jezera. Několik metrů dlouhá stěna čeká na první hod pěnovým míčkem. Ty jsou všude kolem. Matyáš Trnka se pro jeden sklání a bez problému trefuje jednu z koulí. Vypadá jako lízátko nebo nějaká skleněná lampa. Hned se rozbije.

Spoluautor výstavy Matyáš Trnka vysvětluje princip jedné z her|foto:Petr Tichý, Český rozhlas

„Jakmile stěna detekuje první hod, po chvíli se objeví kocour. Klíčem otevře rozvrzanou branku. V tu chvíli se mění hudba na dramatickou,“ vysvětluje začátek hry Matyáš Trnka. Jejím cílem je pomocí míčků zastavit netopýry, kteří se skrz otevřenou branku dostávají dovnitř zahrady a najít klíč. Ten zahradu zamkne a celá scéna se uklidní. Hra poté může opět začít znovu.

Prohánět se na tříkolkách

Her a zábavných zařízení je v jednom z křídel Louckého kláštera několik. Štěkafon, Slonograf nebo Kočkodrom. Projektory ze stropu promítají na podlahu trávu, listy a květiny. Tu a tam stojí velké tříkolky. Uprostřed místnosti je velký sud s nápisem „nerušit.“ V něm spí kocour.

Výstavu doprovází také úryvky z knihy Zahrada|foto:Petr Tichý, Český rozhlas

„Tak ho jdeme rušit,“ říká s radostí v očích Jan Trnka, syn Jiřího Trnky. „Koucoure, stávat!“ volá Trnka do sudu a zároveň na něj klepe. V tom se z něho nevrlý kocour vyškrábe jako animovaná postava promítaná na zem, ze které se opět stává hřiště. „My ho teď můžeme pronásledovat. V knize ho honí na tříkolce.“

Tak to je všechno o těch slonech

Podobně jako zbytek výstavy propojují moderní technologie šedesát let staré příběhy a ilustrace. Pro Jana Trnku je kniha Zahrada rodinnou biblí. Právě jemu ji otec psal. „Všichni knížku známe nazpaměť, používáme z ní i hlášky. Když spolu mluvíme se ženou a já už nemám co říct, tak vždycky říkám: tak to je všechno o těch slonech,“ což je narážka právě na vyprávění z knihy Zahrada, která vyšla před šedesáti lety.

Putovní interaktivní výstava toho ale nabízí mnohem víc. Je to vůbec poprvé, kdy se dostala na Moravu. V Louckém klášteře ve Znojmě bude k vidění do konce září.