Z chryzantém jde udělat i salát. Na jeho specifickou chuť si ale musíte zvyknout
Chryzantéma patří v Číně a Japonsku mezi čtyři dokonalé rostliny. Ty další jsou slivoň, bambus a orchidej. Výjimečnost této rostliny odráží i její název. Je řeckého původu a dá se přeložit jako „zlatý květ“. O chryzantémách a jejich nejúspěšnějším moravském šlechtiteli Janu Dvořákovi vyprávěl v Apetýtu šlapanický zahrádkář Jiří Procházka.
Chryzantéma v Asii symbolizuje dlouhověkost, vznešenost a moudrost. Je také erbovní květinou japonského císařského dvora. K nám se dostala pravděpodobně z Číny a vzhledem k tomu, že kvete na podzim a nevadí jí chladnější počasí, je v Evropě považována zejména za hřbitovní kvítí. Ne nadarmo se jí říká listopadka nebo dušička. Chryzantémám zasvětil svůj profesní život dnes už zesnulý šlapanický šlechtitel Jan Dvořák.
„Zahradník a pěstitel Jan Dvořák byl komplikovaný člověk. Ale za svůj život se mu podařilo vyšlechtit na 400 odrůd chryzantém, z nichž například 'Šlapanická Eliška' získala v letech 1967 a 1968 na mezinárodní výstavě Flora Olomouc dvě zlaté medaile,“ vzpomíná na svého učitele a spolupracovníka Jiří Procházka z Českého zahrádkářského svazu. Asi šedesát odrůd z Dvořákova sortimentu pěstoval i on, dokud o ně nešťastnou náhodou nepřišel.
Největší chryzantéma měla průměr květu přes třicet centimetrů
Janu Dvořákovi se jako prvnímu v Evropě podařilo zkřížit velkokvěté chryzantémy, což je mimořádně komplikovaný proces. „Jenže ten hybrid měl ve výsledku výšku dva metry padesát a průměr květu 30 cm. Musel se podpírat,“ přibližuje Dvořákovu šlechtitelskou práci Jiří Procházka. Později se proto začal věnovat drobnokvětým, kopretinovým chryzantémám, které se dají běžně pěstovat na zahrádkách. Často jim dával něžná dívčí jména jako Vladěnka či již zmiňovaná Eliška.
U nás chryzantémy zdobí zahrádky nebo jsou součástí nádherných podzimních kytic. V zemích, odkud pocházejí, ale mají ještě další poslání. „Do konce devátého dne devátého měsíce se v Japonsku sbíraly jejich okvětní lístky, ty se pak sušily a vařil se z nich čaj, který pili nejen pro jeho chuť, ale také na podporu dlouhověkosti,“ popsal Jiří Procházka. Na salát se naopak používají mladé výhonky. Typická je pro ně nahořklá chuť.
Co o Janu Dvořákovi řekl japonský mistr ikebany Sofu Tešigahara? Jak vypadá Šlapanický rudý samet? A jak pěstovat chryzantémy? Dozvíte se v podzimním Apetýtu.
Související
-
Okrasné květiny v talíři? Proč ne! Denivka do rizota, monarda k masu, sléz na dort
Bylinkářka Radka Svatošová z Nemošic vaří denně ze surovin, které jí kvetou na zahradě. Denivka je pro ni zeleninou číslo jedna.
-
Jako bych měla sto dětí! Květiny jsou vůně a ta nejkrásnější křehkost, popisuje nevidomá floristka
O zrak přišla během dvou měsíců kvůli diabetu. „Trvalo mi rok, než jsem se z toho šoku nějak vzkřísila,“ vypráví Romana Lískovcová. Jak se dají vázat kytice pouze po hmatu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
