Věra Sládková: Poslední vlak z Frývaldova. Poklad z archivu brněnského rozhlasu, v hlavní roli exceluje Stanislav Zindulka

8. květen 2024
To nejlepší k poslechu

K výročí konce druhé světové války a současně ke sto letům rozhlasového vysílání na Moravě připravil Český rozhlas Brno pro sváteční podvečer unikát, který v jeho studiích vznikl. Věra Sládková napsala pro brněnský rozhlas v roce 1978 hru Poslední vlak z Frývaldova. Rozhlasové dílo se později stalo předlohou televiznímu seriálu režiséra Karla Kachyni Vlak dětství a naděje. 

Účinkují: Otec (Stanislav Zindulka), Matka (Libuše Billová), Věra (Jiřina Ostrá), Vypravěčka (Dagmar Pistorová), Ema (Jana Janovská), Gluck (Milan Vágner), Wenig (Vilém Pfeiffer), Sepp (Miroslav Středa), Bretschneiderová (Olga Hauková), 1. turner (Jiří Valchař), 2. turner (Karel Mišurec), Topič (Leopold Franc), Úředník (Bohumil Slezáček), Soused (Karel Adam), Sousedka, Prodavačka (Olga Hegerová), Hlasatel (Stanislav Tesař), Děd (Rudolf Chromek), Vémola (Pavel Kunert), Švagr (Jaroslav Dufek), Amálka (Jiřina Prokšová),
Dramaturgie: Josef Zahradníček
Hudba: Zdeněk Pololáník
Režie: Olga Zezulová, Jan Tůma
Natočeno: v brněnském studiu Československého rozhlasu v letech 1978–80

Osobitý obraz pohnuté doby protektorátu, tak jak ji zažila ještě nedospělá, ale velmi citlivá dívka. Už v rozhlasovém uvedení exceluje jedinečný Stanislav Zindulka, jehož partnerku ztvárnila Libuše Billová. V režii Olgy Zezulové zazní i další významní brněnští herci, malé Věře propůjčila hlas moderátorka Jiřina Ostrá. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.