Vědci v Brně vyvíjí implantát pro operace bederní páteře. Materiál podobný kosti je v těle rozložitelný

22. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Brněnští vědci vyvíjejí nový implantát pro operace bederní páteře. Na snímku Přemysl Šťastný a Klára Částková

Nový typ implantátu pro operace v oblasti bederní páteře vyvíjejí brněnští vědci. Unikátní štěp z dílny výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického by měl nahrazovat poškozené meziobratlové ploténky. Svou strukturou se náhrada podobná lidské kosti, v těle je navíc plně rozložitelná. Ve srovnání s běžně používanými implantáty by tak měla nabídnout rychlejší a méně bolestivé hojení.

„Před námi tu leží dva v současné době používané implantáty pro fúzi obratlů. Jedná se o takový eliptický tvar,“ říká Přemysl Šťastný a otáčí v rukou dva velmi odlišné plíšky. Běžně používaný implantát připomíná s trochou fantazie kovovou matici od šroubu. Ten nově vyvíjený se podobá spíš úlomku lidské kosti.

„Ve chvíli kdy se ten titanový implantát jednou dostane do těla, tak už tam zůstane navždy. Výhodou toho našeho implantátu by mělo být to, že ten střed už je vyplněný vstřebatelným keramickým materiálem. A tento materiál by měl být našimi kolegy z Masarykovy univerzity kolonizován buňkami, které pomůžou rychlejšímu srůstu obratlů.“

Rychlejší doba hojení

Implantát chtějí vědci osídlit kmenovými buňkami pacientů. Ty by prorůstaly štěrbinami ve vnitřní části náhrady a vytvářely ideální podmínky pro spojení obratlů. Díky využití buněk, které jsou tělu vlastní, by se mohla urychlit celková doba hojení po operaci.

„Léčba nějakého poškození té meziobratlové ploténky probíhá tak, že se poškozená ploténka vyjme, mezi obratle se vloží náhrada a obratle se zafixují, aby došlo k jejich srůstu a ten pohyb byl bezproblémový,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Klára Částková.

Brněnští vědci vyvíjejí nový implantát pro operace bederní páteře

Meziobratlovou ploténku si člověk může poškodit celkem snadno. Stačí například jeden prudký, nekoordinovaný pohyb. „Asi to známe sami z praxe, kdy se člověk příliš rychle pohne, poskočí a podobně. Kdy jednoduše řečeno dostane takový ten hexenšus.“

„Když si představíte ty dva obratle nad sebou, tak na sebe přiléhají těmi ploténkami. Je to taková rosolovitá hmota, která začne utlačovat buď nervy, které vychází z míchy, nebo tu míchu samotnou. A to způsobuje bolest,“ dodává Šťastný. Vědci teď v laboratoři hledají způsob, jak pórovitý materiál pro vnitřní část náhrady vyrábět.

„Jedna metoda je ta, kterou vidíte, kdy to vypadá jako pěna a opravdu se to připravuje stejným způsobem, jako se šlehá sníh na buchty. Druhá možnost je využití 3D tisku. Na tom se dá potom krásně studovat, jak veliké a jak orientované póry těm buňkám vlastně nejvíc chutnají a nejlíp jim vyhovují k životu a k tomu jejich růstu a vytváření nové kostní tkáně,“ říká akademik Šťastný.

I když už mají vědci v rukou první prototypy, výzkum je teprve na začátku. Pokud vše půjde podle plánu, do tří let by implantát mohli otestovat na zvířatech.

Spustit audio

Související