V poledne se bude rozednívat aneb šachy se změnou času

Legenda tvrdí, že první reálné úvahy o změně času přednesl americký prezident Benjamin Franklin. Ten prohlásil, že časný spánek a časné vstávání činí člověka zdravým, bohatým a moudrým. Nicméně fakticky na začátku střídání času stojí první světová válka a peníze.

Rakousko-Uhersko potřebovalo šetřit svíčkami, uhlím a dalšími surovinami, kterých se nedostávalo. Proto 30. dubna 1916 přičetli k času jednu hodinu. Celkem rychle se přidalo i Německo. Tehdy se ke střídání času rozhodli i jejich váleční protivníci Anglie s Francií. Po válce se od střídání času upustilo, vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu Brno Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Čtěte také

Proti střídání času se ozývá hlasitá menšina, říká Sitar. Změna dělá lidem problém, oponuje Bendová

Střídání času se pak u nás ustálilo až v roce 1979 a od roku 1996 se řídí Česká republika podle evropských pravidel pro střídání času. Zajímavostí je, že se čas měnil ještě za druhé světové války. Krátce po ní se ještě v roce 1949 zkoušel takzvaný pravý středoevropský zimní čas, který se lišil od času používaného v létě dokonce o 2 hodiny. Nicméně od toho se upustilo pro nevoli lidí úplně.

Z astronomického hlediska a zejména z hlediska dopadů slunečních paprsků nemá změna času vůbec žádný význam pro oblast kolem rovníku a potom pro oblasti blížící se k pólu. I státy jižní Evropy jako Malta, Kypr, Řecko a Španělsko, nebo na severu pak skandinávské státy změnou času neuspoří vůbec nic. Pro státy střední Evropy je podle Duška úspora také diskutabilní už jen kvůli tomu, že v létě se používá hodně klimatizace a šetření je těžko prokazatelné.  

Nejdůležitější je prožít ráno za světla

Když by se podle Jiřího Duška mělo přistoupit k jednotnému času v celé Evropské unii, volil by raději středoevropský čas, který se sice nesprávně, ale lidově označuje jako zimní. Pokud by se v Evropě rozhodlo pro „letní“ čas po celý rok, pak by nastalo to, že v půlce prosince by v Košicích vycházelo slunce v 8:30, v Brně 8:45, ale třeba v Santiagu de Compostela až v 10 dopoledne. A řada lidí v Evropě by tak obědovala za svítání.

Státy EU tedy vybírají k jakému času se přiklonit. Podle Evropské komise by měla na podobě času panovat shoda v celé Evropě. Jiří Dušek tak podle svého pohledu astronoma považuje za nejlepší řešení nechat celoročně Středoevropský čas. Pokud ne, tak pak se přiklání k zachování střídání času. Za nejhorší variantu považuje letní čas. Důležité ale z hlediska lidských biorytmů je, aby se politici dohodli tak, aby lidé prožili pokud možno ráno za světla, z biologického hlediska je totiž světlo důležité k nastartování lidského organismu.