V mládí jsem lovil děvčata na to, že bydlím na zámku, směje se telčský kastelán
Bohumil Norek na státním zámku v Telči pobývá už přes padesát let, z toho tři desítky jako kastelán. Letos se po rekonstrukci poprvé otevírá tato kulturní památka pro návštěvníky k celoročnímu provozu.
Čtěte také
„Rekonstrukce zámku byla můj splněný sen. Probíhalo to sice s problémy, ale dopadlo to celé dobře. Teď budeme mít otevřeno pro návštěvníky celý rok. Když se mě někdo ptá na dovolenou, tak říkám ‚co to je?‘ Někteří mi tvrdí, že mám dovolenou celý rok, protože žiju na zámku,“ dodává Norek. „Na konci července se uskutečnilo slavnostní otevření a hned na ně navazoval festival Folkové prázdniny, který pořádáme každoročně.“
Na zámku v Telči žije od dětství, jeho tatínek tam totiž také pracoval jako kastelán. Vypomáhat ho ale příliš nebavilo. „Když se čekalo hodně návštěvníků a táta zavelel, že mám jít sloužit přes víkend, tak jsem si vždycky říkal ‚zatracenej zámek, kdyby to tak chtělo spadnout‘,“ směje se nynější kastelán. „Chtěl jsem mít volno, jít hrát volejbal nebo na zábavu. Zase se na to ale dobře lovila děvčata, mohl jsem se chlubit, že jsem ze zámku,“ vzpomíná.
Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury, je zapsán na seznamu UNESCO a proslavil se i díky filmu Pyšná princezna, který se tam natáčel. „Na výstavě pak byli někteří překvapeni, že jsou vystavené kostýmy z filmu v barvě, protože pohádka byla natočena černobíle,“ říká s úsměvem kastelán.
Zámek ve spojení s městem vnímá Bohumil Norek jako skvost. „Zachariáš z Hradce to v Telči krásně vymyslel a vybudoval, je to tady opravdu jako v pohádce. Na zámku jsme po rekonstrukci zpřístupnili všechny prostory, takže mi odpadnou žádosti kamarádů, kteří chtějí vidět veřejnosti nepřístupná místa.“
Jak zmíněná rekonstrukce probíhala a co se na zámku a v muzeu změnilo? Které exponáty se mohou na zámku osahávat? Na co by se Bohumil Norek zeptal Zachariáše z Hradce, kdyby měl možnost se s ním potkat? To si poslechněte v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou!
Související
-
České vorařství bojuje o zápis na seznam UNESCO. Jakou šanci má v mezinárodní konkurenci?
Jedno z nejstarších českých řemesel – vorařství – by mohlo být nově na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tento týden se o tom bude rozhodovat v Maroku.
-
Turisté statky obdivují, ale něco jiného je v nich bydlet, říká obyvatelka Holašovic
Jediná obec v České republice zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, to jsou jihočeské Holašovice. Mají 150 obyvatel, ale přijíždí sem tisíce turistů.
-
Náměstí v Telči není jen neživá pohádková kulisa. Ukrývá...
Telč na Jihlavsku má přímo pohádkové náměstí. A není to jen tím, že si zahrálo v několika filmových pohádkách. Jeho renesanční štíty a podloubí dělají z Telče pohád...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
