V klidu a pokoře vzdávejme hold všem, kteří se zachovali správně bez ohledu na své pohodlí a bezpečí, říká Petr Něnička
V roce 2007 založil Petr Něnička Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši u Kyjova. Je také nositelem několika ocenění, z nichž nejvýznamnější je Záslužný kříž ministra obrany ČR – ten mu byl udělen za udržování vojenských tradic.
Na to, jak se zrodil nápad muzeum založit, vzpomíná s úsměvem. „Po letech si z toho už dělám srandu, ale rozděluji svůj život před velkým třeskem a po něm. Když v plné rychlosti vyletíte z dálnice a tu havárii přežijete, tak se vám rozsvítí. Bral jsem to jako druhou šanci na život a řekl jsem si, že kromě dobře vychovaných dětí by po člověku mělo taky zůstat něco užitečného, co vykonal pro společnost. Někdo kreslí, někdo skládá písničky, já jsem šel touhle cestou.“
Čtěte také
Ukončení druhé světové války, tedy Den vítězství, vnímá Něnička jako událost, která je pro něho velmi důležitá. „Je důležitá i pro celou Evropu, celý svět. Nechci ale jmenovat jednotlivé osobnosti s tím spojené, protože to by bylo na dlouhé hodiny a nebylo by to fér. Třeba u nás na Kyjovsku byla těsně před koncem války epizoda s Ištokovou chatou, u Brna mají zase lidi své zážitky a vzpomínky. Byl bych rád, kdyby o tom pamětníci vyprávěli dnešním mladým lidem, protože nejlepší na pochopení doby jsou příběhy z vašeho blízkého okolí. Vyprávějte jim o těch, kteří žili třeba vedle vás v domě, je hodně lidí, kteří vykonali hrdinské skutky a nikdy za to nebyli oceněni. V klidu a pokoře vzdávejme hold všem, kteří se zachovali správně bez ohledu na své pohodlí a bezpečí, jak říkáme u nás v muzeu. A je úplně jedno, jestli to byl armádní generál nebo poslední voják v řadě.“
Čtěte také
Kromě provozu muzea organizuje také další projekty. „Vždycky, když mám další bláznivý nápad, tak ho zveřejním, abych už z něho nemohl couvnout,“ směje se. „Tak se po delší peripetii zrodila také Cesta poděkování, úcty a pokory – putování po hrobech válečných veteránů. První byla do Anglie, rok na to slavila naše republika sto let a tak jsem chtěl ukázat tváře chlapců, kteří tenkrát za nás bojovali. Naše heslo je, že poděkování není slabost. Když přijde veterán k nám do muzea, podám mu ruku a poděkuji.“
Jak se během let proměňuje náš vztah k roli veteránů? Co je to Vzpomínková lavička válečných veteránů? Poslechněte si v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou.
Související
-
Přinesl konec války kýženou svobodu? Jedna totalita skončila, druhá se drala k moci, říká historik
Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení 2. světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů historie.
-
Do Vlkoše se vrátí ostatky generála Sergěje Jana Ingra
Vlkoš na Kyjovsku se připravuje na významnou událost. Ostatky tamního nejvýznamnějšího rodáka generála a legionáře Sergěje Jana Ingra totiž budou po letech uloženy ...
-
Nepovyšoval se, že je někdo. Odkaz generála Peřiny, pilota RAF, je v Morkůvkách stále živý
„Byl to obyčejný Franta Peřina tady od nás z dědiny. Kým vlastně byl, jsme zjistili, až umřel a začaly nám chodit kondolence z celého světa,“ vzpomíná Peřinova příbuzná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
