V Brně zkouší projekt tréninkových bytů pro bezdomovce

Základ ministerského i brněnského záměru tvoří trojčlenka: sociální finanční dávky, sociální práce a sociální bydlení. Právě poslední článek chybí. Neziskové organizace totiž dnes už dobře umí lidem poradit a postupně je vést k návratu do běžného života. A kdo by mě takovou šanci dostat?

„Měli by to být skutečně lidé z té lokality, potom to musí být lidé, kteří se nespokojí s tím, co mají. Nechtějí setrvat na té úrovni sociálně vyloučených lidí, kteří jsou závislí na pomoci neziskových organizací, sociálních dávkách a tak dál,“ vysvětluje Pavel Kosorin, ředitel Armády spásy v Brně, která projekt za podpory městské části Brno-sever připravila.

Typickým příkladem je paní Květa, čtyřiadvacetiletá matka pěti dětí. Do problematických poměrů se narodila, nikdo jí do života nedal žádné dobré rady ani vzdělání. Jak správně žít, to objevuje až nyní v azylovém domě Armády spásy:

„Než jsme se ocitla tady, tak jsem bydlela v Liberci na ubytovně. Byly tam společné sprchy, společná kuchyně, byla tam špína, nebylo to tam pro děti. Chtěla bych, abych měla s dětmi svoje zázemí a řekla si: odsud mě už nikdo nevyhodí. Prostě žít jako normální lidi.“

Autoři projektu i městská část Brno-sever, která ho podpořila svými byty, čekají, že z řad některých lidí se na ně sesype kritika. Sociálně demokratický místostarosta Rostislav Hakl proto připomíná, že to má i své celospolečenské ekonomické výhody:

„Tito lidé mnohdy končí v soukromých ubytovnách, kde stát prostřednictvím úřadu práce vynakládá obrovské prostředky, aby měli kde bydlet.“

Navíc městská část těmto lidem a rodinám nabídne jen takové byty, které by tak jako tak musela opravit. Armáda spásy při tom bude garantovat řádný výběr nájemného i údržby bytu. Navíc zkušenosti z brněnského projektu mohou být cennou pomůckou při uskutečňování státní koncepce boje proti bezdomovectví.