„Umínil jsem si, že své knihy budu psát řečí živou.“ Poslechněte si Vzdorné dopisy Jakuba Demla

24. prosinec 2022

Největší audioportál na českém internetu

Rukopis Jakuba Demla na lístku Jaroslavu Durychovi | Foto: Daniela Iwashita
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

„Umínil jsem si, že své knihy budu psát řečí živou; to jest, že budu čas od času rozmlouvat a popřípadě (…) že každou dobrou nebo vtipnou myšlenku hned napíšu někomu, kdo to zachová mému národu,“ napsal začínající spisovatel Jakub Deml v srpnu 1906 v dopisu Leopoldě Tenorové.

Účinkují: Daniela Iwashita, Alena Blažejovská
Čte: Martin Siničák
Připravila: Daniela Iwashita
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Radim Nejedlý

Básník později používal vlastní korespondenci jako stavební kámen mnoha svých knih od Rosničky (1912) a Domů (1913) až po Zapomenuté světlo (1934) nebo většinu z 26 svazků Šlépějí (1917–1941). Zároveň se však dochovaly tisíce jeho nevydaných dopisů, které jsou svébytnými básnickými díly i živými, osobně laděnými dokumenty proměnlivých dob.

Komentované ukázky z Demlových listů různým adresátům z let 1904 až 1961 spolu se souvisejícími úryvky z jeho knih v podání herce Martina Siničáka si mohou posluchači vyslechnout po dobu jednoho týdne ve dvanáctidílném seriálu Vzdorné dopisy.

Cyklus se zaměřuje na Demlovu protestní, prosebnou a polemickou korespondenci. Jednotlivé díly se věnují jednak určitým adresátům, autoritám i dobrodincům, k nimž měl Deml silný, komplikovaný a v některých otázkách konfliktní vztah (rodina, Josef Florian, T. G. Masaryk aj.), jednak některým charakteristickým sporům.

Opakovaně například protestoval proti kácení stromů a ničení krajiny, proti utlačování žen, přimlouval se za konkrétní lidi v nouzi a často hájil či prosazoval svá autorská práva i způsob psaní. K některým tématům se v různých textech vyjadřoval krajně rozporně nebo paradoxně. Například ve vztahu k církevní cenzuře během let 1904 až 1918 anebo k Židům, na něž od konce dvacátých a až do počátku čtyřicátých let nejednou útočil a zároveň některé veřejně i soukromě podporoval, jak dokládá mimo jiné jeho přátelská korespondence z let 1925 až 1932 s německožidovským filozofem a spisovatelem Theodorem Lessingem, pronásledovaným a zavražděným nacisty.

Pamětní deska na vile Jakuba Demla v Tasově

Čtyři díly se soustředí na dopisy z období protektorátu a komunistického teroru, kdy byla svoboda slova potlačována a zároveň byli literáti lákáni do služeb vládnoucí ideologie. Spisovatel Demlova typu po roce 1941 většinou nesměl a ani nechtěl publikovat a spolupráci s násilnou mocí se musel aktivně bránit. Svědčí o tom dopisy, v nichž se distancuje od Vlajky, odmítá nabízené funkce a pocty od Národního souručenství nebo Veřejné osvětové služby během války či zakazuje vydání svých textů během padesátých let, jež několikrát inicioval Vítězslav Nezval. V totalitních časech Deml raději volil alternativní formy vyjádření či uchování a šíření svých textů, zejména prostřednictvím dopisů důvěryhodným adresátům.

Pramenné bádání pro tento seriál podpořila Akademie věd ČR v rámci výzkumného programu Strategie AV 21 nazvaného Odolná společnost pro 21. století.

Seriál vznikl na základě týmové práce badatelek a editorek z edičního a textologického oddělení Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR v Praze, které posledních dvanáct let připravují knižní řadu Korespondence Jakuba Demla. Kromě listů z této edice a Demlových vlastních knih jsou citovány dopisy a rukopisy uložené v Literárním archivu PNP Praha, Moravském zemském muzeu v Brně, olomoucké pobočce Zemského archivu Opava, rajhradském Diecézním archivu Biskupství brněnského i v soukromých sbírkách.

Seriál Vzdorné dopisy je k poslechu po dobu jednoho týdne od publikace, tedy do 18 hodin 31. prosince.

autor: Daniela Iwashita

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.