„Umínil jsem si, že své knihy budu psát řečí živou.“ Poslechněte si Vzdorné dopisy Jakuba Demla
„Umínil jsem si, že své knihy budu psát řečí živou; to jest, že budu čas od času rozmlouvat a popřípadě (…) že každou dobrou nebo vtipnou myšlenku hned napíšu někomu, kdo to zachová mému národu,“ napsal začínající spisovatel Jakub Deml v srpnu 1906 v dopisu Leopoldě Tenorové.
Básník později používal vlastní korespondenci jako stavební kámen mnoha svých knih od Rosničky (1912) a Domů (1913) až po Zapomenuté světlo (1934) nebo většinu z 26 svazků Šlépějí (1917–1941). Zároveň se však dochovaly tisíce jeho nevydaných dopisů, které jsou svébytnými básnickými díly i živými, osobně laděnými dokumenty proměnlivých dob.
Komentované ukázky z Demlových listů různým adresátům z let 1904 až 1961 spolu se souvisejícími úryvky z jeho knih v podání herce Martina Siničáka si mohou posluchači vyslechnout po dobu jednoho týdne ve dvanáctidílném seriálu Vzdorné dopisy.
Cyklus se zaměřuje na Demlovu protestní, prosebnou a polemickou korespondenci. Jednotlivé díly se věnují jednak určitým adresátům, autoritám i dobrodincům, k nimž měl Deml silný, komplikovaný a v některých otázkách konfliktní vztah (rodina, Josef Florian, T. G. Masaryk aj.), jednak některým charakteristickým sporům.
Opakovaně například protestoval proti kácení stromů a ničení krajiny, proti utlačování žen, přimlouval se za konkrétní lidi v nouzi a často hájil či prosazoval svá autorská práva i způsob psaní. K některým tématům se v různých textech vyjadřoval krajně rozporně nebo paradoxně. Například ve vztahu k církevní cenzuře během let 1904 až 1918 anebo k Židům, na něž od konce dvacátých a až do počátku čtyřicátých let nejednou útočil a zároveň některé veřejně i soukromě podporoval, jak dokládá mimo jiné jeho přátelská korespondence z let 1925 až 1932 s německožidovským filozofem a spisovatelem Theodorem Lessingem, pronásledovaným a zavražděným nacisty.
Čtyři díly se soustředí na dopisy z období protektorátu a komunistického teroru, kdy byla svoboda slova potlačována a zároveň byli literáti lákáni do služeb vládnoucí ideologie. Spisovatel Demlova typu po roce 1941 většinou nesměl a ani nechtěl publikovat a spolupráci s násilnou mocí se musel aktivně bránit. Svědčí o tom dopisy, v nichž se distancuje od Vlajky, odmítá nabízené funkce a pocty od Národního souručenství nebo Veřejné osvětové služby během války či zakazuje vydání svých textů během padesátých let, jež několikrát inicioval Vítězslav Nezval. V totalitních časech Deml raději volil alternativní formy vyjádření či uchování a šíření svých textů, zejména prostřednictvím dopisů důvěryhodným adresátům.
Pramenné bádání pro tento seriál podpořila Akademie věd ČR v rámci výzkumného programu Strategie AV 21 nazvaného Odolná společnost pro 21. století.
Seriál vznikl na základě týmové práce badatelek a editorek z edičního a textologického oddělení Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR v Praze, které posledních dvanáct let připravují knižní řadu Korespondence Jakuba Demla. Kromě listů z této edice a Demlových vlastních knih jsou citovány dopisy a rukopisy uložené v Literárním archivu PNP Praha, Moravském zemském muzeu v Brně, olomoucké pobočce Zemského archivu Opava, rajhradském Diecézním archivu Biskupství brněnského i v soukromých sbírkách.
Seriál Vzdorné dopisy je k poslechu po dobu jednoho týdne od publikace, tedy do 18 hodin 31. prosince.
Související
-
Putování Českomoravskou vrchovinou. Vydejte se po stopách Jakuba Demla
Nadační fond Poutní cesty v Pelhřimově vydal knížku Pouť na Svatou Horu aneb Po stopách Jakuba Demla. Poslouží jako výborný inspirátor i průvodce pro (nejen) letní cesty.
-
Vnitřní bloudění. Pátý svazek Spisů ukazuje proměny vztahu Jakuba Demla k československému státu
Publikace zahrnuje texty z let 1919 až 1921 a věnuje se tématu Demlova vztahu k novému československému státu, k klerikálním kruhům i jeho pokusu přesídlit na Slovensko.
-
Poslechněte si vyprávění o Tasově za starých časů
Tři vzpomínkové prózy Marty Milotové čte Aranka Lapešová v režii Lukáše Kopeckého.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.