Ukázka z knihy: Leon Leyson - Chlapec na dřevěné bedně

Knihu Chlapec na dřevěné bedně věnoval její autor Leon Leyson „svým bratrům, Caligovi a Heršlovi, a všem synům a dcerám, sestrám a bratrům, rodičům a prarodičům, kteří zahynuli v holocaustu. A Oskaru Schindlerovi, jehož vzácný čin skutečně zachránil celý svět.“ Jak tomu rozumět? Ve smyslu rčení: Kdo zachrání jednoho člověka, jako by zachránil celý svět.

Autor knihy Leon Leyson se narodil v roce 1929 v malé polské vesničce Narewka, později se s rodiči a sourozenci přestěhoval do Krakova. Za německé okupace žil tři roky v židovském ghettu Podgórze, po jeho likvidaci byl umístěn do pracovního tábora Plaszów. Zásluhou Oskara Schindlera se stal zaměstnancem v jeho krakovské továrně na smaltované nádobí a patřil k těm, kterým Schindler pomohl vyhnout se jisté smrti ve vyhlazovacích táborech. Po válce a tříletém pobytu v uprchlickém táboře emigroval do USA. Absolvoval Los Angeles City College, Kalifornskou státní univerzitu a Pepperdine /peprdajn/ University. Téměř 40 let pak vyučoval na střední škole v Huntington Park. Zemřel před rokem na následky leukémie.

O Oskaru Schindlerovi v doslovu píše: „Schindler se také po válce snažil, ale jeho způsob obchodování a podvodů nebyl pro obchodníka v mírové době vhodný. Řada jeho podnikatelských projektů skončila neúspěchem a bankrotem. Ke konci života žil z příspěvků, které dostával od židovských organizací. V roce 1975 zemřel skoro v bídě ve skromném příbytku v západním Německu. Až do své smrti udržoval kontakt s některými ze svých dřívějších zaměstnanců. Naše vděčnost pro něho hodně znamenala. Je pohřben na hoře Sijón, jako jediný příslušník nacistické strany, který tam leží.“

Leon Leyson uvádí, že jeho život se změnil po zhlédnutí filmu Schindlerův seznam. Až do uvedení toho filmu totiž o své minulosti převážně mlčel. Později ale začal poskytovat rozhovory, přednášet a nakonec se pustil do psaní knihy. Je také na místě vysvětlit její název – Chlapec na dřevěné bedně. Autor vysvětluje: „Schindler přechytračil nacisty tím, že prohlásil, že jsme důležití pro válečné účely, i když věděl, že mnozí z nás včetně mě nemají žádné užitečné dovednosti. Ve skutečnosti jsem se musel postavit na dřevěnou bednu, abych dosáhl na páky stroje, na kterém jsem měl pracovat. Ta bedna mi dala šanci přežít.“

Knihu do češtiny přeložil básník Petr Mikeš, vydalo ji nakladatelství Fortuna Libri. Ukázka, kterou v Zelném rynku uslyšíte, se týká doby, kdy se do života jedné krakovské židovské rodiny dostal Oskar Schindler...

Celou ukázku si poslechněte v magazínu Zelný rynk, který vysíláme v sobotu 11. ledna po 18. hodině.