Trocha hantecu z VVV: Storka vo Krokovi a jeho kobrách

Josef Mathauser: Kněžna Libuše věští slávu Prahy
Josef Mathauser: Kněžna Libuše věští slávu Prahy
0:00
/
0:00

Uličník Eda se nám ve Vesele a Vážně o Víkendu už docela slušně zabydlel. V pátek, sobotu a neděli můžete po čtvrt na tři slyšet jeho příspěvek v hantecu. I tentokrát si vybral známou pověst – o Krokovi a jeho dcerách.

Když prafotr Čech hodil hródě mávačku, lapnul tu jeho goldnovó sicnu vévoda Krok. Nastala reorganizace státní správy jak po volbách a hlavní štatl byl teďka v Budeči. Už za těch oldovéch járů to tam byla samá hóch iškolába, umprumka, šaukle, jasnovidců dvě šaliny a pokustóni na každým eklu – no, origoš Ňújork.

Krok měl tři enormně betálný, nadupaný debrecínky – Kazi, Tetu a Libuš. Kromě toho ho ale taky sem tam neco tlačilo v mozkovně, no a to pak zahlásil, že mu velcí kiloši promítli kino vo budócnosti jeho sajtny. Libča a švice byly pálený, tak mu to nebraly a vždycky enem vodkévly, co jim staré choroš pral do budky, jako že je to hotové vál.

Jednó tak některé z těch Filemonů na mrakách vyštengroval Kroka, že jako Budeč brzy zagrebne a tak vévoda nečekal ani chvilu a vyexpedoval domášovský borce, aby vyčóhli tympl pro novodurovó haciendu. Juhani dokósli škopky, nabalili madžáre, nakopli šimly a zahlásili loď.

Neměli na to hledání nejak extra dlóhé čas – Krok blekotal neco vo druhým kvartálu – tak jim spadl šutr z hercny, když naráz málem zaparkovali aji s hajtrama v kláda berglu nad vodovodem. „Vocaď bude lala čučka na kocóry, co budó lapat zoncnu u vasru!“, hlásí jeden sokolík, a tak hodili voláre Krokovi a komplet cajzlovská sajtna pilovala na ten nové Vyšehrad.

Když Velké kiloš cvakl Krokovi předplacené lupeň do dubovýho spacáku, přepsali na katastrálce celé Cajzlov na Libušu. To byl rovné šnycl, žádný sajtně nenadržovala, vegetilo se s ňó betálně.

Jednó tak šontala se ségrama po valdecu vokolo baráku a začuly fest šrumec. Hodily vratislava dom a tam na dvoře registrujó nejakýho importovanýho juhana – žádná žingla, vybobulované kuzmič. Dračice valijó augle, co to má za micnu na budce…a von, kózelník, tahne na hrbu divočáka, co škvarkům rychtoval hródu.

Jak Bivoj mignul s tym prasiskem na zem, odeslal ho za Manitúem a celá partyja z teho měla haló a šlo se glgat. Nédřív teda Libuna nasadila Bivojovi na glocnu vavříny, jako že je vzorová cajzlovská véška a pak začli hrnót vajnoša a chálku do bazénku. Než bys vyčadil jeden válec, Bivoj, zaražené jak Eskymák na Sahaře, špizuje na Kazi a hlásí: „Kurňa Libo, co to tady máš za vyštymovanó hajficu? S tó bych si hodil křápem! Kolik to stojí s dépéháčkem?“, a takový ty vály. Libuna, že to je švica a že si ju může vzit dom, když je z ní tak henkl a tak hnedka kisanec a v Kontíku zamlóvali termín na grilovačku.

A jak to bylo dál? To si budete muset prohltnót příště!