Třetina mladých učitelů po nástupu na školu uvažuje o změně pracoviště nebo povolání

Podle hlavní autorky výzkumu Světlany Hanušové jsou výsledky alarmující, a to i přesto, že oslovení učitelé o odchodu v uvozovkách jen uvažují. Za přirozenou hranici považuje asi pět procent odcházejících začínajících učitelů. Navíc Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zároveň pracuje s tím, že polovina absolventů pedagogických oborů do škol vůbec nenastoupí.

Z čeho pramení nespokojenost?

Učitelé jsou částečně nespokojení kvůli nízkým platům, větší části nespokojených začínajících učitelů ale vadil špatný adaptační systém. Ve školách, kde začínali, naráželi například na konzervativní vedení, které jim nepomáhalo v přechodu ze školních lavic za katedru. Co naopak mladé učitele motivuje, jsou žáci. Vztahy se třídou a dětmi hodnotí pozitivně, anebo alespoň jako výzvu.

Škola, školství, student, učení|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Děti a dobrý pracovní kolektiv jsou proto v odpovědích respondentů často důvody, proč ve školství dál setrvávají. Rozdíly jsou podle výzkumu také mezi učiteli s různými aprobacemi. O změně povolání víc uvažují například angličtináři, učitelé matematiky nebo informatiky, kteří totiž mají řadu jiných možností uplatnění s lepším platovým ohodnocením.

Chybějící systém uvádění učitelů do praxe

Podle odborníků z Pedagogické fakulty chybí v Česku celistvý systém uvádění učitelů do praxe. Na některých školách fungují například takzvaní mentoři – zkušení učitelé, kteří jsou k dispozici nováčkům. Noví učitelé také častěji absolvují vzdělávací kurzy a školení. Záleží to ale hlavně na vedení konkrétních škol, mezi kterými jsou rozdíly. Výzkumníci proto doporučují nastavit systém pro rozvoj mladých učitelů na všech školách.