Tento stroj hlídá bezpečnost brněnského nádraží. Je mu 55 let

Provést denně brněnským nádražím skoro čtyři stovky osobních vlaků zvládá pětapadesát let staré zařízení. Hlavní výpravčí na brněnském nádraží vidí na dvou velkých monitorech, které vlaky mají v nejbližší době přijet.

Pomocí masivního stroje ze zelenkavého kovu a dřeva nastavuje červený nebo zelený signál na návěstidlech a dává vědět dalším lidem na nádraží, jak nastavit skoro stovku výhybek.

Brněnské hlavní nádraží v číslech

388 osobních vlaků ve všední den
266 posunů po nádraží ve všední den
10 kolejí s nástupištěm
7 kolejí bez nástupiště
95 ústředně řízených výhybek
40 ručně řízených výhybek
90 návěstidel

„Staniční zabezpečovací zařízení je elektromechanické. Toto zelené monstrum je to mozkem zdejšího zabezpečovacího zařízení z roku 1961,“ ukazuje přednosta správy sdělovací a zabezpečovací techniky Vlastislav Mička.

Signalista pak postaví výhybky tak, aby vznikla ucelená vlaková cesta, a tuto cestu uzavře elektrickým závěrem. Výpravčí pak může dát znamení vlaku, že cesta je volná. Denně takto nádražím projede 388 osobních vlaků (bez započítání posunů).

V 80. letech zabezpečovací zařízení železničáři modernizovali. Vznikly mimo elektrické obvody, které výpravčím na velkém schématu ukazují aktuální obsazenost jednotlivých kolejí.

Součást zařízení z 80. let minulého století, která ukazuje, jak jsou obsazené koleje brněnského hlavního nádraží.|foto: Tomáš Jelen

To všechno hlídají přístroje v takzvané reléové místnosti. Na první pohled regály s tisíci elektrických součástek připomínají prvotní halové počítače.

„Na základě jedniček a nul – jestli proud vede nebo nevede – se systém navzájem kontroluje, jestli jsou pro konkrétní návěstidlo splněny všechny podmínky, výhybky ve všech polohách a všechny volné úseky kolejí,“ popisuje návěstní technik Jaroslav Jína.
Takto staré zabezpečovací zařízení na podobně velké a rušné stanici je republikovým unikátem.

Reléová místnost na brněnském hlavním nádraží|foto: Tomáš Jelen

„Zařízení samozřejmě po stránce bezpečnosti vyhovuje, nicméně je na hranici své morální a technické životnosti a je provozováno dál jen díky schopnostem a šikovnosti udržujících zaměstnanců,“ komentuje to Jan Komárek z oblastního ředitelství Správy železniční dopravní cesty.

Elektromechanické zabezpečovací zařízení železničáři desítky let nemodernizovali, kvůli neustálým diskusím o stavbě nového nádraží. To se ale má v dohledné době změnit. Namísto elektrických obvodů by bezpečí cestujících měly začít hlídat počítače.

Brněnské hlavní vlakové nádraží je druhé největší osobní vlakové nádraží v Česku|foto: Tomáš Jelen

Nové zabezpečovací zařízení bude stát asi 800 tisíc korun. Mimo jiné umožní i vyšší kapacitu nádraží, protože v současné době není možné stavět vlakové cesty z kterékoli koleje na kteroukoli jinou.