Tento stroj hlídá bezpečnost brněnského nádraží. Je mu 55 let

Stroj ze 60. let, který řídí brněnské nádraží.
Stroj ze 60. let, který řídí brněnské nádraží.
Druhé největší osobní nádraží v Česku řídí systém ze 60. let minulého století. A spolu s ním i „prapočítač“ z 80. let. Bez nehod.

Provést denně brněnským nádražím skoro čtyři stovky osobních vlaků zvládá pětapadesát let staré zařízení. Hlavní výpravčí na brněnském nádraží vidí na dvou velkých monitorech, které vlaky mají v nejbližší době přijet.

Pomocí masivního stroje ze zelenkavého kovu a dřeva nastavuje červený nebo zelený signál na návěstidlech a dává vědět dalším lidem na nádraží, jak nastavit skoro stovku výhybek.


Brněnské hlavní nádraží v číslech

388
osobních vlaků ve všední den
266 posunů po nádraží ve všední den
10 kolejí s nástupištěm
7 kolejí bez nástupiště
95 ústředně řízených výhybek
40 ručně řízených výhybek
90 návěstidel

„Staniční zabezpečovací zařízení je elektromechanické. Toto zelené monstrum je to mozkem zdejšího zabezpečovacího zařízení z roku 1961,“ ukazuje přednosta správy sdělovací a zabezpečovací techniky Vlastislav Mička.

Signalista pak postaví výhybky tak, aby vznikla ucelená vlaková cesta, a tuto cestu uzavře elektrickým závěrem. Výpravčí pak může dát znamení vlaku, že cesta je volná. Denně takto nádražím projede 388 osobních vlaků (bez započítání posunů).

V 80. letech zabezpečovací zařízení železničáři modernizovali. Vznikly mimo elektrické obvody, které výpravčím na velkém schématu ukazují aktuální obsazenost jednotlivých kolejí.

Součást zařízení z 80. let minulého století, která ukazuje, jak jsou obsazené koleje brněnského hlavního nádraží.

To všechno hlídají přístroje v takzvané reléové místnosti. Na první pohled regály s tisíci elektrických součástek připomínají prvotní halové počítače.

„Na základě jedniček a nul – jestli proud vede nebo nevede – se systém navzájem kontroluje, jestli jsou pro konkrétní návěstidlo splněny všechny podmínky, výhybky ve všech polohách a všechny volné úseky kolejí,“ popisuje návěstní technik Jaroslav Jína.
Takto staré zabezpečovací zařízení na podobně velké a rušné stanici je republikovým unikátem.

Reléová místnost na brněnském hlavním nádraží

„Zařízení samozřejmě po stránce bezpečnosti vyhovuje, nicméně je na hranici své morální a technické životnosti a je provozováno dál jen díky schopnostem a šikovnosti udržujících zaměstnanců,“ komentuje to Jan Komárek z oblastního ředitelství Správy železniční dopravní cesty.

Elektromechanické zabezpečovací zařízení železničáři desítky let nemodernizovali, kvůli neustálým diskusím o stavbě nového nádraží. To se ale má v dohledné době změnit. Namísto elektrických obvodů by bezpečí cestujících měly začít hlídat počítače.

Brněnské hlavní vlakové nádraží je druhé největší osobní vlakové nádraží v Česku

Nové zabezpečovací zařízení bude stát asi 800 tisíc korun. Mimo jiné umožní i vyšší kapacitu nádraží, protože v současné době není možné stavět vlakové cesty z kterékoli koleje na kteroukoli jinou.