Tajemné postavy, koledování a hry v čase adventním
Předvánoční čas byl spojen s obchůzkou podivuhodných postav. Kolem Vánoc se také chodilo po koledě – přáním štěstí, zdraví a zpěvem si nejen děti a chudší obyvatelé obcí vysloužili něco k snědku. Krátké dny jitřily lidové pastýřské hry. Připomínaly nejen narození Páně, ale byly i humorným divadlem.
Perchta, Lucky, Baba, Žber a Klempera. To jsou některé z tajemných postav, z nichž některé můžete ještě dnes potkakt v adventní době. Tyto charaktery často dohlížely na pořádek v domácnostech, byly také hrozbou pro zlobivé děti.
Na jižním Valašsku ožívá skupina čertů se Smrtkou, Koníkem a Svatým, kterého jinde znají pod jménem Mikuláš a doprovází ho krom čerta anděl.
Zhruba týden před Vánoci a dále mezi svátky chodívali po chalupách koledníci. Zazpívali a popřáli hospodářům vše dobré. Za to si vysloužili hrách, vajíčka, jabka, chleba nebo drobné mince. Krom dětí chodívali po koledě také chudší obyvatelé, dráteníci, ponocní, obecní pastýři, někde i faráři a učitelé.
Zábavou i koledováním v divadelním podání byly lidové pastýřské hry. Pastýři, nebo betlémáři, chodili se skříňkovým betlémem a hráli představení s vánočním příběhem. Dříve bylo toto divadlo součástí bohoslužeb, později se však dostalo na náměstí a do chalup, získalo lidovější a humornější ráz. Za hru byli aktéři odměněni.
Ale například na Horácku se odměny domohli jinak – v rámci představení sebrali různé předměty domácích, které si obyvatelé chalupy museli zpátky vykoupit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
