Sudičky Iva Janžurová a Naďa Konvalinková: Natočily spoustu pohádek, ale potkaly se jen v jedné

Iva Janžurová jako královna uchvátila v pohádkách O princezně, která ráčkovala nebo O princezně na klíček. „Já si vzpomínám, že mi ve Zlíně dali cenu za natáčení pro děti. Až tam mi došlo, že jsem těch snímků pro děti natočila už celkem dost.“

Na role se pečlivě připravují a v každé se snaží najít nějakou svoji polohu a grimasu. „Vždycky máme snahu se přiblížit dětem, nevyděsit je. Aby se pokud možno usmívaly. Jedním z prvních kroků je najít charakter té postavičky, ať pohybově nebo hlasově. Tak i v těch pohádkách jsem vždycky hledala, co by bavilo mě i ty děti,“ říká Iva. Naďa se zase svěřuje, že jí pomáhá kostým. „Ten postavy hodně odlišuje. Nejraději mám, když se k těm charakterům dá ještě něco přivymyslet. Třeba v pohádce Láska rohatá jsem se vyřádila.“

150 schodů dvakrát denně

Pohádku Jak si nevzít princeznu natočil režisér Karel Janák a točilo se v prostředí hradů Pernštejna a Frýdlantu. „Až na těch 150 schodů, které jsme jako sudičky musely chodit dvakrát denně. Ale měly jsme přidělené dva mladíky, podpěratele,“ líčí Naďa. „Příště už to budou nosičové,“ s nadsázkou do toho vstupuje Iva. Třetí sudičku ztvárnila Daniela Kolářová. „Ta chodila hrdě sama, ale my zas byly rády, že jsme měly ty mladíky,“ dokresluje Naďa.

Jako sudičky tvoří pestré trio. „Naďa hraje tu hodnou, já jsem spíš zpožděná ve vývoji, taková roztržitá a zbrklá, a Dana Kolářová je zase přísná a omezuje naše chyby,“ odhaluje charaktery sudiček Iva.

V pohádkách se často jezdí na koni, ale obě dvě koně považují za poněkud riskantní záležitost. „Naposledy jsem jezdila na škole. Na mě je kůň strašně velký zvíře a nemám k té velké hlavě důvěru,“ vysvětluje Naďa. „Já mám zase zážitek z doby, kdy jsem seděla s maminkou u lékaře a přišel tam chlapík se zkrvavenou nohou a řekl, že ho kopnul kůň. Tak mám zažito, že koně ubližujou a měla jsem k nim velikánskej respekt. Ale samozřejmě jsem se k nim někdy přiblížila a někdy jsem ho i kvůli scénáři vedla,“ vypráví Iva.

Vánoce voní

Vánoční svátky prožívají tradičně, Naďa miluje vůni jehličí a purpury. „Nebo když se peče cukroví, to je taky krásná vůně. Ale dnes už nepeču, mně chutná to těsto i syrový,“ směje se.

Iva hodně pekla, když byly děti malé. „Dodneška dělám vánočky, na tom si zakládám. Na chalupě jsme měli pec, tak jsme pekli v peci, to je docela věda,“ vzpomíná Iva. „V divadle jsme taky mívali soutěže o bramborový salát. A jednou jsem vyhrála, to jsem se pyšnila. Já mám totiž recept ještě od maminky, a ta to dělala s vařenou majonézou,“ prozradila.

Naďa zase vylíčila, jaký krutý žert jí na Vánoce připravil bývalý manžel, Oldřich Kaiser. V pořadu také prozradily, jak se pozná dobrý scénář nebo na co si hrály jako děti. Poslechněte si ve vánočním speciálu.