Speciál Na živú notečku přivítal slovenské hosty, zahrála Ľudová hudba Skaličan
První letošní koncertní speciál Na živú notečku přivítal v brněnském rozhlasovém studiu číslo 7 netradičně interprety ze sousedního Slovenska. Zahrát a zazpívat přijela Ľudová hudba Skaličan se svými sólisty z příhraničního slovenského Záhorí.
Ľudová hudba Skaličan ze Skalice působí v tomto takřka nezměněném složení už 30 let jako samostatné těleso, ale zejména jako součást folklorního souboru Skaličan. Repertoárově a interpretačním stylem navazuje na několik generací lidových muzik, které působily při skalickém souboru od jeho založení, tedy od roku 1954.
Skaličan se přednostně zabývá zpracováním hudebního folkloru ze Záhorí, a to ve více rovinách: od jednoduchého interpretačního přepisu a interpretace písní až po náročnejší stylistické úpravy a pásma písní z vlastní tvořivé dílny, zejména z pera PhDr. Petra Michaloviče, primáše muziky, a MUDr. Ivo Horského. Kapela využívá při interpretaci zvuk velké cimbálové muziky v kontrastu s malým hudeckým obsazením. Na svém kontě má Skaličan do dnešních dnů šest hudebních nosičů.
S Ľudovou hudbou Skaličan účinkují dlouholetí sólisté Mária Marťanová, Pavel Poustka, Anton Pavčo a Anton Dinka. Všechny, včetně specifického sborového projevu kapely, uslyšíte i v dnešním vydání pořadu Na živú notečku.
Související
-
Olšava jako dárek. Folkloristé z Uherského Brodu zahráli naživo jako Ježíškova vnoučata
Koncertní speciál s Cimbálovou muzikou Olšava jako dárek Ježíškových vnoučat pro obyvatele Domu pro seniory v Prasklicích.
-
VIDEO: Cimbálová muzika Lália z Velkých Bílovic představila živě písničky z Podluží
Stejně jako každou poslední středu v měsíci, i dnes se éterem Českého rozhlasu Brno a Českého rozhlasu Zlín rozezněly melodie lidových písní v pořadu Na živú notečku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.