Slezský sochař Josef Obeth
Ve výročí týdne si připomeneme jednoho z nejvýznamnějších slezských sochařů, Josef Obetha. Narodil se 15. července v Mikulovicích v Jeseníkách v rodině mistra z kamenolomu.
Znalost otcova řemesla a zároveň výtvarný talent zúročil na nově otevřené škole v Supíkovicích, která se specializovala na zpracovávání mramoru. Odtud pak odešel na akademii výtvarných umění do Vídně. Dva roky po jejím skončení, v roce 1899, se přihlásil do soutěže na pomník zakladatele vodoléčby Vincenze Priessnitze pro Lázně Jeseník a vyhrál.
Z mramoru z Tyrol a Velkých Kunětic pak Obeth v jesenických Smetanových sadech vytvořil monumentální pomník, který znázorňuje Vincenze Priessnitze uzdravujícího nemocné. Pomník si získal oblibu u veřejnosti a Josef Obeth se zakrátko stal vyhledávaným tvůrcem.
Ve Velkých Kuněticích si otevřel sochařskou dílnu, ze které v následujících desetiletích vyšlo velké množství prací, vyznačujících se originálním pojetím a precizním řemeslným zpracováním. Můžeme se s nimi setkat především na severní ale i na jižní Moravě nebo v Polsku. Šlo především o pomníky, pamětní desky, hrobky a mauzolea, ale díla s náboženskou tematikou určená pro kostely.
Po 1. světové válce vytvořil také velké množství pomníků padlým v 1. světové válce. V roce 1946 byl Josef Obeth s manželkou odsunut do Bavorska. Zde, navzdory vysokému věku pracoval jako restaurátor soch v muzeu v Norimberku, stále se věnoval i volné tvorbě. Zemřel v roce 1961 v Säckingenu.
Dnes je známo kolem 160 Obethových děl. Mnohá další byla zničena po válce, jakožto díla tvůrce s německou národností. Mezi jeho nejznámější a nejhodnotnější práce vedle Priessnitzova pomníku patří například hrobka velmistrů Řádu německých rytířů v Bruntále, oltář Neposkvrněného početí P. Marie v Dolním Údolí, pomník Johanna Gregora Mendela v Novém Jičíně nebo třeba pomník padlým židovským vojákům v Boskovicích.
Jednou z jeho posledních prací je pamětní deska jeho přítele, politika Otto Bischofa na škole v Rheinfeldenu.
In der Rubrik Jahrestage der Woche erinnern wir uns an einen der bedeutendsten schlesischen Bildhauer Josef Obeth. Er wurde am 15. Juli 1874 im Dorf Niklasdorf im Gebirge Gesenke geboren. Sein Vater war Verwalter eines Steinbruches, und die Kenntnisse der Profession seines Vaters zusammen mit seiner künstlerisch-gestalterischen Begabung präsentierte er auf der neu geöffneten Steinmetzenschule zu Saubsdorf, die sich auf die Marmorverarbeitung spezialisierte. Von hier aus ging er an die Wiener Akademie der Bildenden Künste.
Zwei Jahre nachdem er sein Studium beendet hatte, im Jahre 1899 nahm er am Wettbewerb für das Vinzenz- Prießnitz-Denkmal teil. Das Denkmal dem Gründer der Hydrotherapie wurde im Kurort Freiwaldau geplant, und Obeths Entwurf gewann. Für das monumentale im Smetana Park stehende Denkmal verwendete Obeth Marmor aus Tirol und aus Groß Kunzendorf. Das Denkmal stellt Vinzenz Prießnitz dar, der die Erkrankten heilt. Bei der Öffentlichkeit war das Denkmal sehr beliebt und Josef Obeth wurde bald ein gesuchter Bildhauer.
In Groß Kunzendorf gründete er eine Bildhauerwerkstatt. Dort entstanden in den folgenden Jahrzehnten viele Werke, die durch ihre Originalität und handwerkliche Präzision gekennzeichnet sind. Obeths Werke sind vor allem in Nord- und Südmähren, oder in Polen zu sehen. Es handelte sich vor allem um Denkmäler, Gedenktafel, Gräber und Grabhäuser, aber auch Werke mit religiösem Thema, die für Kirchen bestimmt wurden. Nach dem Ersten Weltkrieg schuf er auch mehrere Kriegerdenkmäler für die Gefallenen des Ersten Weltkrieges.
Im Jahre 1946 wurde Josef Obeth zusammen mit seiner Frau nach Bayern vertrieben. Dort war er trotz seines hohen Alters als Skulpturenrestaurator am Nationalmuseum in Nürnberg beschäftigt und er blieb auch als Künstler tätig. Er starb im Jahre 1961 in Säckingen.
Heute sind etwa 160 Werke von Obeth bekannt. Viele wurden während des Krieges zerstört, weil sie vom Künstler deutscher Nationalität stammen. Zu seinen bekanntesten und wertvollsten Werken gehören neben dem Prießnitz-Denkmal zum Beispiel das Grabmal des Hochmeisters des Deutschen Ritterordens in Freudenthal, der Marmoraltar der Unbefleckten Empfängnis Jungfrau Mariens in der Kirche von Nieder-Grund, das Denkmal von Johann Gregor Mendel in Neutitschein, oder auch das Denkmal den Gefallenen jüdischen Soldaten in Boskowitz. Zu seinen letzten Werken gehört die Gedenktafel an der Schule in Rheinfelden für seinen Freund, Politiker Otto Bischof.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
