Sandra Silná

Co mě přivedlo do rozhlasu?

Určitě můj zájem o práci s hlasem a slovem – s Českým rozhlasem externě spolupracuji od roku 2015 a postupně jsem si uvědomila, že mě to táhne za mikrofon čím dál víc. Rozhlas je médium, které je mojí opravdovou srdcovkou a jsem velmi vděčná, že zde mohu působit.

Můj oblíbený rozhlasový pořad/podcast:

Noční mikrofórum, Haló, Soukup. Haló?, BáSnění, Večer na téma, brněnské Dobré dopoledne. A z podcastů Hergot! a Buchty.

Kým jsem mimo rozhlas:

Farářkou Církve československé husitské, mámou dvou synů a občasnou sládkovou několika pivovarů v Brně a okolí.

Koho/co ráda poslouchám:

Hlas svého srdce a intuici. Smích mých synů a jejich hlášky, vrnění našeho mainského kocoura Viléma. Zvuk „příklepové vrtačky“ alias strakapouda na stromech Tyršova sadu. Varhanní hudbu v Husově sboru na Botanické, kde sloužím jako farářka. A kdykoliv a kdekoliv jazz.

Kde to mám (v Brně/na jižní Moravě) ráda:

Na Kraví hoře (nejen kvůli bazénu a wellness), v Husově sboru na Botanické, protože je to domov. Taky Kino Art, Cabaret des Péchés kvůli jazzovým koncertům a atmosféře. V Jundrově – chodím se sem v zimě otužovat do Svratky a letní večery u mostu na břehu řeky (se skleničkou vína) jsou taky nezapomenutelné. Miluju Mikulov, Pálavu a lom v Šošůvce.

Kam bych se chtěla podívat? Na jeden den do minulosti, do 20. let a do společnosti T. G. Masaryka. Do Japonska (na delší čas).

Vadí mi: Manipulace, rigidita, násilí. Řidiči, kteří spěchají a nedodržují předpisy, ohrožují ostatní. Lidské sobectví na mnoha úrovních a lidé, kteří se mi snaží vysvětlit, co bych si měla myslet, protože oni to přece ví líp. Sprejeři, kteří čmárají na náš kostel a další kulturní a památné objekty. Majitelé psů, kteří po svých čtyřnožcích neuklízejí.

Umím: Uvařit pivo, zpívat husitskou liturgii, krkolomně dánsky.

Sbírám: Zážitky.