Roman Prymula: Epidemiologie mi přišla blízko k matematice. Netušil jsem, jakou jednou sehraje roli
„Historicky jsem první doktor v rodině, děti se taky úplně nepotatily. Moje maminka ale chtěla, abych byl doktorem. Já hrál šachy a víc mě zajímala matematika,“ vypráví vyznamenaný epidemiolog.
Roman Prymula nakonec vyslyšel přání maminky a šel na lékařskou fakultu. „Asi každý, kdo se tam dostane, chce být chirurgem. K tomu se ovšem v prvních letech medik stejně moc nedostane, tak jsem skočil po epidemiologii, protože mi připadala té matematice nejblíž. Moc jsem neměl rád anatomii, mám raději věci v logických konstrukcích. U té anatomie je to jak telefonní seznam a musíte se to naučit.“
Testování se zrychlilo
Samozřejmě netušil, že tento obor sehraje v jeho životě tak významnou roli. „Epidemiologie řeší celou populaci. Některé nemoci jsou důležité a ovlivňují celé lidstvo, to je pravda, ale nikdy jsem si nemyslel, že přijde něco, co ovlivní život každého z nás,“ naráží na koronavirovou pandemii.
Věnuje se hlavně vakcinologii a imunologii. „Dělali jsme řadu klinických studií i pro celosvětové zadavatele, třeba pneumokokových nebo rotavirových vakcín. Řada z nich se stala registračními celosvětovými studiemi. Měl jsem štěstí, že jsem se dostal k účinnostní pneumokokové studii, kterou odmítla světová jednička v oboru, protože si myslela, že konkurenční společnost bude ve vývoji dále. Ale jejich vakcína nefungovala a společnost studii zrušila. On pak za mnou přišel a řekl, že mi závidí, že takový zelenáč se dostal ke studii, na kterou on čekal celý život,“ říká profesor a potvrzuje, že vývoj vakcín se velmi zrychlil. „Dřív se testovalo na stovkách opic, trvalo to 10–15 let, to je dnes vyloučená záležitost. Dnes dvě tři opice, a pak už se jde do lidské populace.“
Šachová logika
Jako plukovník ve výslužbě tvrdí, že dodnes je schopen reagovat velmi rychle. „Do hodiny se dokážu připravit a můžu někam vyrazit. Ale že bych doma udržoval extra pořádek, to se říct nedá,“ nechává nahlédnout do soukromí.
Pochází z Pardubic a dřív si nenechal ujít plochou dráhu. Dnes už se ale cítí být doma v Hradci Králové. „Do Pardubic moc nejezdím, maximálně na Czech Open (Mezinárodní festival šachu a her – pozn. redakce).“
Právě šachy jsou jeho velkým koníčkem. Poprvé se k nim dostal v první třídě a na vyšší úrovni hrál kolem 12 let. „Baví mě, že vymýšlíte nějakou konstrukci a setkáváte se s různými styly. Někdo není tak velký počtář, ale hraje velmi dobře intuitivně, vy třeba něco počítáte, on to nevidí, ale přesto se té situaci vyhne. Dominuje tu jakási logika, ale určitě to není elementární matematická logika. Znám hodně lidí, co jsou excelentními matematiky, ale šachy hrají prachbídně a naopak.“
Jak vzpomíná na období, kdy byl ministr zdravotnictví? Prymula je raritní polské jméno, co o jeho původu prozradil? Co mu vyčítá manželka? A jakého komika má rád? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
