Reportáž: Svátek hudby

Netvrdím, že Praha byla plná hudby, ale muzikantských partiček, sólistů i ozvučených pódií tam bylo přece jen víc než obvykle. Nevím jak vás, ale mě hudba v ulicích vždycky potěší. Když je to tedy hudba. Když si člověk neříká, že by tomu zoufalci rád zaplatil za to, aby hrát přestal. Ale s ničím takovým jsem se ve Svátek hudby v Praze nesetkala. Na Václavském náměstí bylo ozvučené pódium, které bylo součástí největšího pražského open air festivalu United Islands České spořitelny.

Mirka, kterou v Zelném rynku uslyšíte, zpívala na scéně označené „open mic“ – jinak řečeno: Kdo hraje, přijde, a kdo přijde, hraje... Časová shoda se Svátkem hudby byla možná jen náhodná. Zato Komerční banka o kousek dál už měla svou ozvučenou scénu jasně označenou nápisem: SVÁTEK HUDBY. A kravaťáci vracející se z oběda se při poslechu fešné zpěvačky rádi na chvíli zastavili.

Ale podhoubí pražského buskingu, tedy nezávislé pouliční umělecké scény, bylo možné potkat jinde. Skrytá centrála byla v tzv. Vzorkovně v Bartolomějské. Jednotlivé muzikanty však bylo třeba doslova honit, nebo přinejmenším hledat všude možně po ulicích – na volném prostranství vytáhli nástroje, a za chvíli už je odtud někdo vyhnal a potkali jste je na jiném místě. Tak se přede mnou najednou objevil i zástupce občanské iniciativy BuskerVille Dalibor Zíta:

Ve Svátek hudby platily pro pouliční muzikanty, tzv. buskery, stejné podmínky jako v jiné dny. Letos už se v Praze smí hrát skoro všude a bez povolení. Součástí produkce ale smí být maximálně čtyři vystupující, a to bez pódia. K dalším podmínkám patří například to, že vystoupení nesmí být delší než dvě hodiny, nesmí se hrát u škol v době výuky, u kostelů v době bohoslužeb, na Karlově mostě a kolem staroměstské radnice. Hrát se nesmí v noci a brzy ráno.

Podmínky jsou stále součástí diskuse mezi představiteli města a iniciativou BuskerVille, která pouliční hudebníky zastupuje. Co je však pozitivní, koncert na ulici už se nepokládá za žebrotu. A kdo této pouliční hudbě naslouchá? Tak třeba student dokumentaristiky na FAMU a známý tvůrce slam-poetry Bohdan Bláhovec:

Pokud jsem slyšela, Svátek hudby proběhl ještě v Písku, a to dokonce s finanční podporou. V Brně už se taky smí hrát na ulicích bez povolení – busking je tedy tolerován. Nevím však, zda i podporován... Monstrózní pódium na náměstí Svobody by nemělo být jediným oživením veřejného prostoru – je přece lepší, pokud je mládež, a nejen mládež, spontánně aktivní umělecky. Lepší je něco konstruovat než destruovat.