Radek Horáček o Igoru Zhořovi a cestách k umění

5. březen 2015

Proč potřebujeme výtvarné umění? Na co se nás ptají a k čemu nás vybízejí svými často nesnadno uchopitelnými díly současní umělci?

Pro ty, kteří se s Igorem Zhořem setkávali na jeho přednáškách a při vernisážových projevech, bude možná smutným překvapením, že od jeho smrti loni uplynulo již osmnáct let. V pondělí 9. března 2015 si připomeneme jeho nedožité 90. narozeniny – přesně v ten den bude v Domě umění města Brna slavnostně zahájen již 6. ročník Týdne výtvarné kultury, který je každoročně odkazu Igora Zhoře věnován.

Do výtvarného života vstoupil Igor Zhoř v roce 1958 jako zakladatel skupiny Profil 58, v níž spolupracoval s Daliborem Chatrným, Jiřím Hadlačem nebo Miroslavem Netíkem. V roce 1963 stál u vzniku legendární přehlídky Konfrontace brněnských tvůrčích skupin, která v Domě umění města Brna představila tvorbu avantgardně smýšlejících umělců.

V roce 1960 založil s tehdejším ředitelem Domu umění Adolfem Kroupou sdružení Mladí přátelé výtvarného umění, jehož cílem bylo seznamování mladé generace se současným uměním. To byl velmi novátorský čin, stejně jako vytvoření výstavy Výmluvnost kresby, kterou v roce 1961 Igor Zhoř s Petrem Spielmannem koncipovali jako pokus živě napomoci k poznání tajemství kresby. Zhořova kniha Hledání tvaru z roku 1967 je dodnes čtivou sondou do vývoje moderního sochařství.

Bohužel – další knihy mohl vydat až po roce 1989 – s nástupem normalizace musel opustit katedru výtvarné výchovy brněnské univerzity a ke čtenářům i studentům se postupně mohl vracet až ve druhé polovině 80. let. V roce 1989 vychází knížka Klíče k sochám, určená dětem, kniha Proměny soudobého výtvarného umění z roku 1992 zase poutavě přibližuje vývoj umění 2. poloviny 20. století. V roce 1995 vyšla monografie Vladimír Preclík.

Po roce 1989 Igor Zhoř znovu působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, zastává funkci proděkana a vede katedru výtvarné výchovy. Jako předseda České sekce INSEA pomáhá rozvíjet tuto pobočku mezinárodní organizace pro výchovu uměním, v roce 1990 zakládá TT klub výtvarných umělců, organizuje výstavy a jako špičkový teoretik i pedagog se podílí na vzniku Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Zde také v roce 1997 v pozici děkana završil a uzavřel svou práci úžasného organizátora uměleckého života.

Igor Zhoř jako teoretik a obdivuhodný propagátor současného umění ovlivňoval umělecké dění po několik desetiletí a k zájmu o umění získal několik generací studentů různých škol. Jeho dílo nikdy neupadne v zapomnění. Ve středu 11. března začíná v 10 hodin v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně konference, která pod názvem Igor Zhoř a cesty k umění připomene teoretikův význam.

autor: Radek Horáček
Spustit audio