Pro tango stačí mít dvě nohy a chuť se s někým obejmout, míní tanečníci a manželé Nečasovi
Gabriela a Petr Nečasovi jsou manželé a patří k profesionálním tanečníkům, kteří se tanci věnují od svých sedmnácti let. Co je pravdy na tom, že tento tanec může být terapií pro manželské páry?
Manželé Nečasovi vás v rozhovoru Apetýtu zavedou do „milongy“, jak se říká tančírnám v Argentině. Jedna podobná existuje i v Brně a vedou ji profesionální tanečníci Gabriela a Petr. Původně začínali tančit společenské tance, ale pak jim učarovalo tango a dalo by se o nich říct, že jsou v Brně misionáři tohoto temperamentního a vášnivého tance.
„Tango má jednu nádhernou vlastnost, je to promiskuitní tanec, tedy střídají se v něm často taneční partneři,“ říká Gabriela Nečasová. Čím dál častěji tanec vyhledávají také starší manželské páry, ale mezi tanečníky mají lidi ze všech věkových generací. Tango se chtějí naučit dvacetiletí, ale zájem o něj nepolevuje ani u těch, kteří už překročili sedmdesátku.
„Tango je komunikace v páru, která je vyjádřená pohybem. Neumíme spolu často mluvit slovy. Kolikrát ty páry, které k nám přijdou na kurzy, cítí, i my sami cítíme, že je v nás nějaké napětí a v tom objetí se člověk dokáže uvolnit,“ popisuje Gabriela Nečasová.
V tangu se snoubí krása, vášeň a temperament. „Kolikrát páry, které přijdou na kurz, tak u nich vidíme, jaký obrat nastane. Třeba přijdou samostatně, ale když začnou tančit, tak rozpustí napětí a odchází v objetí. Myslím si, že když lidé v manželství tančí, tak si také více rozumí,“ říká Gabriela Nečasová. Pro tango prý stačí mít dvě nohy a chuť se s někým obejmout.
Související
-
Zavřete oči a oddejte se rytmu hudby. Uruguayské tango pod...
Nepotřebují taneční střevíce, parket ani orchestr. Vystačí si s teniskami, dlažbou a jedním reproduktorem. Desítky párů se scházejí každý víkend na rušném náměstí v...
-
Tango se v Buenos Aires tančí všude. I v parku
Milonga je označení pro tančírnu, klub, bar nebo zkrátka místo, kde se tančí – kromě jiných tanců – hlavně argentinské tango. Jestli se jednou do Buenos Aires podív...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
