Příběhy a tajemství krásných předmětů

Říká se, že nejtěžším úkolem designéra je řešení židle. Ovšem řešení svítidla je snad ještě těžší, protože designér nepracuje pouze s tvarem materiálu, ze kterého je věc vyrobená, ale musí také počítat s tokem a "tvarem" světla, které bude svítidlo vyzařovat.

Lampa vytvořená podle návrhu Josefa Franka|foto: Moravská galerie

Design svítidel se jako obor začal rozvíjet v 19. století. Návrháři se nejprve věnovali stínítkům petrolejových lamp, která většinou různě dekorovali, ale tvar zůstával v podstatě stále stejný. Skutečná revoluce ale přišla s Edisonovou elektrickou žárovkou (*1879). První žárovka na území České republiky se objevila už v následujícím roce v židlochovickém cukrovaru a o dva roky později při otevření Mahenova divadla v Brně. Stínítka na elektrické žárovky se z počátku moc nelišily od těch na petrolejové lampy. To vedlo některé designéry až k tomu, že odmítali na elektrické žárovky dávat stínítka vůbec. Například Adolf Loos v roce 1898 vyvolal ve Vídni poprask interiérem kavárny Museum, kde mimo jiné bylo i elektrické osvětlení a žárovky byly pouze zašroubované v objímce a visely volně na drátu. Éra secese nám kromě tohoto nápadu zanechala i řadu překrásných lustrů, jejichž skleněné závěsy nádherně lámou světlo.

Mezi válkami se designéři soustředili na navrhování lamp, které už přímo usměrňovaly tok světla a z jejich práce také vyšli tvůrci svítidel po druhé světové válce. Navrhli obrovitou škálu svítidel, která nebyla jenom účelná, ale také elegantně tvarovaná a jedinečně barevná. Skutečnou ikonou mezi lampami je trojramenná lampa s nastavitelnou polohou stínítek. Jejich navrhováním se zabývala celá řada tvůrců napříč celou Evropou a také v USA. Patrně nejznámější je lampa navržená v USA designérem rakouského původu Josefem Frankem. Za železnou oponu se tyto kusy nedostaly, ovšem inspirací se lampa nábytkářům socialistického bloku rozhodne stala. Příkladem je lampa na chromové noze se třemi stínítky žluté, červené a zelené barvy, která se u nás vyráběla od konce 50. let. Patřila k velice oblíbeným předmětům. Jak šel čas tak se změnou obecného vkusu však lidé na tento krásný předmět zanevřeli a byl k vidění maximálně na skládkách. Dnes se však obliba designu poválečné doby vrací a zajímají se o něj i muzea a galerie. Jeden exemplář této lampy se nachází také ve sbírkách Moravské galerie v Brně a v současnosti je k vidění na výstavě Bruselský sen, která probíhá v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně.

Sklenice se vyráběly v severočeských sklárnách. Pro Wiener Werkstätte pracovala firma Johann Oertel & Co. Z Boru. Firmu založenou 1869 zdědil po otci a provozoval ji spolu se svými sestrami. Firma měla v Boru velkou malírnu, v níž se vyráběly také válečné sklenice, jejichž vzor byl vytvořený většinou emailovými barvami. Sklenic s válečnými motivy se zachovalo do dnešní doby poměrně velké množství, zejména v rakouských sbírkách, ale také mezi soukromými majiteli, kteří je stále mají jako památku na své předky.

Zajímavosti z dřívějších dílů a povídání o cenných předmětech ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea najdete v příspěvku Příběhy a tajemství krásných předmětů.